I když nemůžeme změnit minulost, neseme v sobě její dopady.
If I could turn back time…zpívá v písni legendární nestárnoucí Cher. Kdybychom mohli vrátit čas, kéž bych to tehdy udělala jinak. Mnozí si někdy toto čas od času řekneme. Někteří se tím, co by bývali udělali jinak doslova užírají a někdy i po spoustu let. Minulost už ale nezměníme a toho jsme si vědomi, i přesto v sobě skladujeme něco co v nás i po letech může vyvolat bolest, pocity ublížení, vztek, křivdu a v nejhorším případě lítost. Pokud si v sobě neseme něco zatěžujícího a nezpracovaného z minulosti, ochuzujeme sebe samé o to, co se právě TADY A TEĎ děje. Přicházíme o samotnou podstatu a jedinečnost přítomného okamžiku a spousty energie, která tento okamžitý prožitek přináší. Místo toho se díváme zpátky.
Odpustit a opustit
je potřeba všechno a všem a v první řadě sobě, aby se vazba uvolnila, abychom se uvolnili my. Vzít si z toho vše, co pro nás může být přínosem, co nás může vnitřně obohatit a pak nechat odejít. Stejně tak jako když si po léta schováváte patero oblíbených svršků ve skříni, do kterých se nyní prostě nedostanete. Zbavte se nejprve starého a nepotřebného, poté si pořiďte nové. Generální úklid můžete provést ve své domácnosti stejně tak však v sobě samotných. Znova se nadechněte a uvědomte si, kde se právě nacházíte, kým jste, jak se cítíte a vnímáte a prožijte (prodýchejte) ten okamžik, kdy je jedno jestli jste nalíčené a v kostýmku nebo v pracovním oblečení na zahradě a za nehty máte hlínu. Jste zkrátka tam, kde máte být právě teď. A tam kde jsme teď jsme se dostali jen díky tomu čím jsme si už prošli.
Přestat mluvit a začít konat
Na to nemám čas…ale máte! Čas je energie, jako všechno kolem vás. Vezměte si například slovo „častokrát“ z čeho je složeno? Čas-to-krát – několikrát opakovaně vynaložená energie. Častokrát o něčem mluvíme, co bychom rádi, co bychom měli, ale pokud zůstane jenom u přání, plánů, snů a nezačneme jednat, tak se stejně nepohneme dál. Nehneme se z místa. Samozřejmě ne každý má potřebu se někam posunout. To je na každém z nás. Ale ti, co ano, a jsou nečinní – jaké jsou vaše reakce a reakce vašich nejbližších? Jaký zaujímáte postoj? Jste unavení, podráždění, bolí vás nohy, objevila se či případně výrazně zvětšila tvorba varixů zejména dolních končetin. Příčin může být více, málo základních minerálních látek v těle, nedostatek tekutin, ale jednou z možných příčin může být právě ono setrvání v čase. Když zkrátka něco, někoho nemůžete vystát. Vy třeba můžete, ale vaše tělo vám dává jasně najevo signál, že už vnitřně nechcete a že je „na čase“ buď změnit postoj a nebo se zcela hnout z místa.
Svůj zítřek si namalujte podle sebe
Svou budoucnost si vytváříme z největší části sami. A i když to někdy tak nevypadá (necítíte to tak) prostě to tak je. A vždy můžeme zase tvořit. Stejně tak jako můžete dát novou malbu stěnám ve vašem bytě. Základ sice zůstal, ale dostal zcela nový vzhled a celkově je zde něco původního a přitom nového, osvěžujícího a povzbuzujícího. Cítíte se v „nových“ tónech lépe. A právě tak se můžeme cítit, pokud ve stejných opakujících se situacích změníme postoj, úhel pohledu a do svého jednání zapojíme to nejlepší z nás: vstřícnost, rozvahu, vřelost a hlavně tohle vše podpoříme láskou či jednáním v té nejlepší a nejčistší víře, chcete-li. A stejně tak jako se učíme nová slovíčka v cizím jazyce, tak i jiným přístupům se je potřeba naučit. V lepším případě dát pár opakovacích lekcí, abychom si je osvěžili. Je na vás jak s časem naložíte a jakým směrem bude plynout. Je i na vás zda budete „svým“ časem plýtvat.
Rekapitulace
Není vůbec na škodu. Můžete vyhodnotit klidně každý den, který jste prožili i ten, který jste spíše přežili. Třeba ten přeživší pro vás bude větším zdrojem motivací co a jak udělat příště lépe a nebo vůbec. A jednou za čas takový pohled zpátky není vůbec špatný, můžete se ohlédnout odkud, přes co a kam jste došli. Kde jste. Nejlépe s vědomím, že jste si to prožili, užili a ledacos i přežili. A nevzlykali nečinně na místě s nadějí, že se stane zázrak a mávnutím kouzelného proutku se vše změní. Že ten čas nebyl promrhán a neproklouzl vám jen tak mezi prsty jako zrnka písku. Která nezachytíte napořád, ale můžete vnímat jejich hrubost nebo naopak jemnost. Záleží jak to uchopíte 😉
S láskou Meli
Zdroj foto:Pixabay.com
