Zdánlivě bezvýchodná situace nezadané dívky
Týdeník potrhlé holky?
Vážně? Těžko říct, zda-li mě vlastně někdo jiný, kromě mě bere jako ” holku”….. Ale k tomu se vrátím.
Abych byla slušná, představím se Vám. Jsem Katka, je mi 27 ( ! ).. Jsem nezadaná, žiju se svou zvláštní kamarádkou a pracuju jako asistentka, tedy většinu času… Jsem vlastně úplně normálně nenormální…
Sama jsem už nějaký ten pátek.. Po šťastném zadání, šťastné přípravě svatby a nešťastném zjištění, že budoucí manžel už jednu manželku má, tak nějak logicky přišel i šťastně nešťastný rozchod. Těžko říci, jestli je opravdu konec, šmitec atd.. Ale za sebe mám jasno v tom, že si chci najít někoho nového.
Tedy to zkouším již nějaký ten pátek.. Ovšem.. teď asi mluvím z duše všem nezadaným ženským – ale kam se krucinál poděli chlapi? Ti normální? Nebo alespoň použitelní.. Tuším, že přesně tenhle ohrožený druh už je v mém věku šťastně ženatý a v očekávání minimálně druhého potomka.
Většinu svého času trávím v práci… Proto jsem se rozhodla zaregistrovat se i s kamarádkou na seznamku. I když u mě je to těžší, jelikož já cizí lidi moc nemusím. Takže ano, kde kdo si řekne, co tady ta kráva vlastně chce..
Obávám se, že ta “kráva” to sama ani netuší, nicméně jsem si vložila první inzerát a ten zněl cca takto : Mladá žena hledá milého, vtipného.. příjemný vzhled bonusem.
První odpvěd??? Ahoj, jsem vtipný, vysoký, inteligentí… NEEEE.. nic takového se nekonalo – první odpověd byla : Mladá? Dělej si prdel někde jinde…
A tady se vracím ke své úvaze – můžu se ještě nazvat potrhlou holkou? Nebo už jsem vážně za zenitem a jsem prostě ženská???
No.. pracovní povinnosti volají a já mám úvah plnou hlavu..
Brzy sem napíšu další info z mého života neskromného na zážitky.
Zdroj foto:Pixabay.com