Těhotenství.. nejkrásnější období ženy?! U mě teda prdlajs!
Moje první těhotenství: Od nekonečných nevolností k nekonečné lásce
Vzpomínka na moje snad ,,zatím,, první těhotenství nepřetéká štěstím a užíváním si kulatého bříška a zvýšené pozornosti partnera a rodiny. Asi jsem neprožívala TO, o čem všechny nastávající maminky básní. Že je to nejkrásnější období v životě ženy. Moje první tři měsíce byli jen o objímání záchodové mísy a absolutní bezmoci vůči veškerým pachům nejen v domácnosti, ale i v přírodě.. mě se dělalo zle i při vůni růží! Nemohla jsem dát pusu ani příteli, aby se mi žaludek neozval. Jediné jídlo, co jsem zvládla sníst byla bramborová kaše a kyselý okurek a s přicházejícím vánočním obdobím byla moje spása v mandarinkách.
To bylo snad jediné ovoce, co můj žaludek neodmítal, jen bohužel mi je musel loupat přítel, protože pach slupky byl zase pro mě na ,,poblití,,. Naštěstí po uplynutí prvního trimestru, nevolnosti přestaly. Byl to den před Štědrým dnem. A když jsem zjistila, že můžu jíst… jedla jsem a jedla jsem opravdu jak se říká ZA DVA! A taky bylo co jíst o vánocích, že?!
Kila na horu, psychika dolů.
S mým rostoucím bříškem, rostlo bohužel i stejně rychle pozadí. A k tomu se samozřejmě musel dostavit i vysoký krevní tlak. Takže v sedmém měsíci jsem byla hospitalizovaná na tři dny v nemocnici a byla mi nasazena léčba Dopegytem. Samozřejmě, že jsem si už dávala pozor na jídlo, ale už bylo trochu pozdě. Léky jsem brát musela a celkově jsem už nemohla dělat větší aktivitu. Tak jediné co šlo, bylo už nepřibírat. Teda aspoň ne 5kilo za měsíc.
Modlitba každý den, ať už to ,,klíšťátko,, vyleze ze mě ven.
Můj termín porodu byl 4x opraven! První jsem měla 10.6. další byl 15.6. dle screeningového vyšetření mi ho posunuli až na 21.6. a ještě v sobotu 28.6. jsem u našich pomáhala natírat plot, chodila do schodů a dělala snad sto dřepů, protože už to těhotenství pro mě bylo nesnesitelné! Nemohla jsem vůbec spát, šíleně mě už několikátý měsíc bolely kyčle a brněly ruce a nohy.
Hurá porod?! chacha chichi chocho
Natírání plotu asi trochu zabralo.. nebo to byla ta grilovaná krkovička? No nevím. Začalo to pravidelným píchnutím v podbříšku. Ještě jsme se s mámou smály, že jsem prcka přejedla a že škytá z toho vypitého deci červeného vína. No v noci mi už do smíchu teda nebylo! Bolesti jsem měla střídavě po 10minutách, nešlo při nich spát a ani ležet. Teplá vana nepomáhala. Já hrdinka, že počkám až ,,praskne,, plodová voda, jsem hýkala doma až do neděle do večera. Nakonec jsme teda jeli do porodnice i s ,,plodovkou,,. Sestřička mě dala na monitor a ještě mi s úsměvem řekla, že to spíše vypadá na poslíčky!! Nechali mě hodinu ležet, já tam bolestí okusovala zeď. Po prohlídnutí doktorkou, mi bylo řečeno, že můžu jít ještě domů, že je čas. Už jsem si sbírala věci a ještě doktorka řekla sestře, ať mi změří tlak. Když jsem vydělala jak pokukuji nad výsledkem měření 170 na 120, bylo mi jasné že domů nepojedu. A abych to zkrátila.. nejkrásnější z celého mého porodu neporodu, byl KLISTÝR!!! Jinak nic, bolesti šílené, plodová voda žádná, neotvírala jsem se.. moje záchrana CÍSAŘSKÝ ŘEZ. I když s velkou ztrátou krve..
Když mi dali syna do náručí, celý svět se zastavil.
Mého chlapečka jsem dostala až za sedm hodin po porodu. Byl u toho i můj partner. Ten už ho poprvé choval v noci, kdy já nemohla. Dali mi ten malinkatý uzlíček do náručí a já cítila, jak mi srdce zvoní jako zvon! Ano je to můj chlapeček!!! I když jsem necítila, jak mnou ten maličký prošel a bála jsem se, že nepocítím díky tomu tu pravou MATEŘSKOU LÁSKU, tak zrovna ta ONA láska právě semnou mávala jak s motýlem ve vichru. Byl tak NÁDHERNÝ, TAK DOKONALÝ, TAK MŮJ! Byla jsem dokonale šťastná jako nikdy v životě…
On je náš život, naše láska, naše štěstí.
A sledovat, jak roste, silý a učí se neuvěřitelným tempem.. a taky hlavně, že je zdravý, nás dělá víc než šťastnými rodiči *heart**heart**heart* DĚKUJEME ZA DAR Z NEBES
Zdroj: Lucie Holbová
