Balcarka: Jeskyně, kde minulost splývá s přítomností
Jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu a patří právem k vyhledávaným cílům turistických návštěv. Kromě toho zaujímá i významné místo v nejstarší historii Moravského krasu. Někdy zhruba před 15 000 lety v ní sídlila početná skupina lidí, lovců sobů a koní z údobí magdaléninu.
Nejenom lovci byla oblíbená, v současné době je povinnou návštěvou každého účastníka ozdravného pobytu v dětské léčebně v Ostrově u Macochy. Navíc je jen pár kroků od samotné léčebny. Její prohlídka stojí za to, protože je skutečně víc než přepychová. Copak jeskyně. I samotný průvodce v podobě hezkého mladého muže stál za to a zřejmě pod vlivem roztoužených pohledů pubertálních dívek z naší skupiny cítil potřebu nás seznámit s tím, že i v jeskyni je telefonní signál. Jeho dívka mu tam prý často volá a ze skupiny dívek se ozval zklamaných povzdech. Takový hezký průvodce.
Láska kvete v každém prostředí. I v jeskyni.
Balcarkou prochází jediný prohlídkový okruh a jeho projití trvá něco mále přes hodinu. Je typická častým klesáním a stoupáním po schodišti. Hned za vchodem následuje sestup do hlubin a přes bohatě zdobené Rotundy jsme prošli do Velkého (Fochova) dómu. Tam nastal ten skvělý okamžik. Z ticha starodávné jeskyně se ozvala hudba a rezonovala celým prostorem. Jak impozantní.
Úžasný zážitek.
Podle vyprávění průvodce se tam často konají koncerty a ten, kdo najde toho pravého, tak se tam může oddat v samotném nitru jeskyně.
Po tomto zážitku s mrazivým chvěním v zádech jsme vystoupali do Galerie a do Přírodní chodby, kde jsme obdivovali další krápníkovou výzdobu hned ve 2 výškových úrovních. Také jsme si mohli pohladit Černoušek a něco si přát. Ten, kdo se v jeskyni dotkne Černouška a něco si přeje, tak se mu jeho přání vyplní.
Nejenom láska kvete v jeskyni, ale i plní tajná přání.
Následoval Dóm zkázy. Část této velké prostory byla před dávnými lety pohřbena pod zřícenými stropy horního patra. Přes horní část Rotund jsme se pak dostali do Objevitelského dómu s komínem, zvaného též Kaple. Jedná se o v pořadí druhou objevenou část jeskynního systému Balcarky. Poté jsme přešli do jeskyně Popeluška, která dostala svůj název podle šedé krápníkové výzdoby. Té dominuje šikmý stalaktit Handžár (označení pro tureckou šavli ), a ten se najde i ve znaku jeskyně Balcarky.
Samotný závěr vedl do prostor Muzea. Nejednalo se o Muzeum v horní části Václavského náměstí, ale o Muzeum v této jeskyni, kde bylo možno spatřit původní obyvatele jeskyně – nejen ty lidské, ale i medvíďata. Vitrínky tam také byli a v nich byly umístěny archeologické nálezy z jeskyně.
Zdroj foto: Pixabay.com
