Vážené a milé ženy, dnes mám pro vás báseň o hledání. Asi je to moje časté téma, já nevím.:) Napsala jsem ji jako mladá holka na začátku devadesátých let. Byla to pro mě krásná a euforická porevoluční doba – na Hradě seděl pan prezident Havel, já jsem úspěšně studovala vysokou školu, moji rodiče byli ještě živí a zdraví… Ale zároveň mi tehdy začalo docházet, že princové na bílém koni i svalnatí elegáni z amerických bijáků nějak došli, a cítila jsem se mezi všemi těmi lidmi (typu podnikatel ve fialovém saku) často velmi osamělá…
Mějte se krásně a dávejte na sebe pozor. Vaše Holubička Zuzka
