Již v roce 1995 vyhlásilo UNESCO 8. září za Mezinárodní den gramotnosti. Tehdy šlo o podporu šíření gramotnosti zejména v zemích třetího světa. Dnes se gramotnost stále častěji skloňuje i ve vyspělých zemích.
Gramotnost umožňuje člověku zorientovat se v okolním světě natolik, že dokáže čelit nepříznivým podmínkám, jako je chudoba. Napomáhá také rovnoprávnosti žen a mužů.
Původně se gramotnost vyzdvihovala v rámci sociální spravedlnosti a demokracie. Ekonomické motivy stály stranou, dnes se gramotností zabývají i takové organizace jako OECD nebo Světová banka.
Gramotnost je klíčovou schopností pro každodenní život i v moderním světě, kde však zdaleka přesahuje schopnost čtení, psaní a počítání. Definice gramotnosti se tak neustále rozšiřuje, na rozdíl od analfabetismu, který je jejím opakem.
Jednou z klíčových kompetencí pro život má být schopnost učit se. Evropský referenční rámec pro klíčové kompetence jich definuje hned osm: vedle schopnosti učit se je to komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizích jazycích, kompetence v oblasti matematiky, přírodních věd a technologií, práce s digitálními technologiemi, dále také interpersonální a občanské kompetence, podnikavost a kulturní vyjádření se.
Klíčové kompetence odpovídají různým formám gramotnosti, o kterých se dnes hojně diskutuje. Jde například o digitální gramotnost.
