Narodil se v Nejdku u Karlových Varů a před vypuknutím 2. světové války nastoupil na studium herectví na Pražské konzervatoři. To ale přerušil protektorát. Hned po skončení války – od roku 1947 – nastoupil do Realistického divadla v Praze, kde působil do roku 1949. Poté vystupoval ještě v Divadle státního filmu, Divadle v Karlíně (J. Frejka), a od roku 1954 byl členem činohry Národního divadla. Za celý život se stihl 3x oženit – ze 3 manželství měl 1 syna a 2 dcery.
Byl jeden z nejpopulárnějších filmových herců 50. let. Zahrál si v pohádkách (PYŠNÁ PRINCEZNA, BYL JEDNOU JEDEN KRÁL, HRÁTKY S ČERTEM), komediích (DOVOLENÁ S ANDĚLEM), ale hrál i složité a rozporné charaktery v dramatech (TAJEMSTVÍ KRVE, STŘÍBRNÝ VÍTR, DNES NA POSLED a nebo ROMEO, JULIE A TMA). Právě pří natáčení pohádky Pyšná princezna se sblížil s herečkou Alenou Vránovou, která hrála princeznu Krasomilu, a později se stala jeho druhou manželkou.
V 60. letech Vladimír Ráž neustává být aktivní v divadle, televizi a rozhlase, ale nové filmové role se mu vyhýbají. Mezi další pohádkové hrdiny patřila role v pohádkovém zpracování RUSALKY. Dále si zahrál v MODLITBĚ PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU, RADÚZOVI A MAHULENĚ, ale i v seriálech jako „SŇATKY Z ROZUMU“ nebo „HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO“.
V 70. a 80. letech vytvořil role spíše v seriálech nebo televizních filmech. Ze seriálů to byl např. „F. L. VĚK“, „BYL JEDNOU JEDEN DŮM“ či „ZLÁ KREV“. Dále se věnoval práci v Českém rozhlase a díky svému charakteristickému hlasu v něm vytvořil mnoho rolí. Začal se věnovat také dabingu. Kdo by neznal večerníček POHÁDKY O MAŠINKÁCH a nebo jeho velkou dabingovou roli – Old Shatterhanda v sérii filmů o náčelníkovi Apačů Vinnetouovi.
V roce 1984 mu byl udělen titul „zasloužilý umělec“ a v roce 1997 získal ocenění za své dlouholeté působení v dabingu. Zemřel 4. července 2000, krátce po dovršení 77 let, v Praze.
