Od roku 1982 se zde poslední víkend v srpnu na akci Hefaiston pravidelně scházejí a své práce předvádějí umělečtí kováři z celého světa. K tomu, aby se hrad Helfštýn stal světově uznávaným střediskem uměleckého kovářství, směřují také soustavně probíhající rekonstrukční práce. Rozsáhlý areál nabízí během sezóny žánrově různé kulturní programy – historický šerm, divadlo, hudební a taneční produkce.
Torzo renesančního paláce
Po dvou stoletích chátrání, desítkách let hledání cesty záchrany a třech letech stavebních prací byla rekonstrukce torza renesančního hradního paláce dokončena v srpnu 2020. Návštěvníkům se představí od 6. 3. 2021.
Expozice paláce:
-
Období gotiky za Pernštejnů
Stavební vývoj
Archeologický výzkum
Období gotiky
Expozice uměleckého kovářství
Unikátní sbírka uměleckého kovářství je prezentována na řadě míst hradu Helfštýn. Hlavním centrem pro prezentaci je stálá expozice situovaná do suterénních prostor hradního paláce na čtvrtém nádvoří.
Správa hradu Helfštýna se systematické sbírkotvorné činnosti věnuje téměř tři desítky let. Zpočátku byly sbírky tvořeny exponáty vykovanými během kovářské akce Hefaiston. Tyto předměty jsou specifické tím, že jejich výroba zpravidla nepřekročila časový rozsah dvou hodin. Počet těchto exponátů již převyšuje tisíc kusů. Součástí expozice jsou pouze nejkvalitnější díla. Dané prostory nedovolují souběžně vystavit všechny oceněné či jinak významné práce, proto se scénář výstavy každoročně obměňuje. Stálou expozici nadto doplňují monumentálnější kompozice vzniklé při Kovářském fóru či získané nákupem vybraných prací, darem nebo zápůjčkou. Zárukou atraktivity expozice je autorské zastoupení nejvýznamnějších uměleckých kovářů od druhé poloviny 20. století až po současnou světovou špičku. Prostor je však věnován i začínajícím autorům a absolventům odborných vzdělávacích institucí. Expozici tak zdobí oceněné maturitní či absolventské práce.
Expozice historické mincovny
V suterénu renesančního paláce na IV. hradním nádvoří můžete vstoupit do historické mincovny.
Mincovní reforma Václava II. roku 1300 uvedla do oběhu novou minci – pražský groš. Ražbu umožnily bohaté zásoby stříbra v Kutné Hoře, kde zahájila provoz jediná centrální mincovna v zemi. Potřebu drobné mince kryla ražba parvů, k nimž v roce 1384 přibyly nominály na čtyřhranném střížku – peníze a haléře, v 50. letech 15. století nahrazené kruhovým penízem se lvem a haléřem s korunou. Kruhové peníze razila v tomto období i moravská města Brno, Znojmo a jihlava.
