V březnu jsme se možná setkali s důsledky svých činů. To je úhel pohledu,který bude mimořádně zajímavý. Co z toho, co se stalo, jsme si skutečně zasloužili? (někde bylo vhodné překročit své vlastní hranice, abychom se dostali k tomu výsledku/odměně/informaci, která byla důležitá?
Co z toho, co se stalo, nám dává možnost se pozvednout, v něčem poučit, něco udělat nově…. A právě tohle nám mělo být nabídnuto z rukou milého člověka, nebo kolem milých okolností apod…
Nenechavé ruce a naše chtění
Možná tu také byl nepříjemný vliv nenechavých rukou osudu nebo něčeho z okolí, co se nás snažilo shodit z koně a pořádně nám dát za vyučenou. Že nejsme podle jeho představ. Sahalo nám to na projekty, místa, životní oblasti, které máme rádi, a chtělo nám je pošpinit. To mi jde nejvýrazněji do oblastí, které už byly pošpiněné předtím, je to něco, co známe. Nějaké scestné argumenty, se kterými někdo (nebo naše hlava) přišel, aby nás odradil od vítězství.
Vztahy se mohly pocilovat, zahořet, posílit nás i naše odhodlání jít za čímkoliv, dokonce tu byl i vliv okolí, společných zájmů, křižovatek, na kterých jsme se letos v březnu s někým setkali a on se nakonec může ukázat jako důležitější člověk pro nás život v budoucnu, takže všechny ty březnové schůzky a potkání si držme v srdci, a nebojme se je obnovit v budoucnu, protože budou stát za to.
Zdroj: autorský článek
Foto: free licence Pixabay (úprava Pixlr)
