Ann-Solveig žije v odlehlé vesnici u norského fjordu vysoko za polárním kruhem s mužem, ze kterého má strach. A nikdo jí to nevěří. Pod vlivem své sousedky, psychosomatičky Katrine se rozhodne partnera opustit… ale nakonec místo toho skočí z útesu do moře. Přesně o rok později začne Katrine dostávat výhrůžné vzkazy. Vzápětí zemře další její pacientka – rybáři ji najdou uškrcenou na opuštěném místě u řeky. Český kriminalista Josef Bergman chtěl na tomto místě strávit poklidnou rybářskou dovolenou a ujasnit si životní priority, ale místo toho se stane jedním z důležitých svědků v zamotaném případu. Postupně zjišťuje, že skoro každý obyvatel zdánlivě idylické vesnice má nějaké tajemství…
Páté setkání s kriminalistou Josefem Bergmanem, který se tentokrát díky dovolené ocitá až na dalekém norském severu. A protože tu není oficiálně, pustí se do vyšetřování náhodné vraždy na vlastní pěst, tak trochu ve stylu Hercula Poirota. Bez všech vymožeností kriminální laboratoře mu nezbývá než mluvit s lidmi, hledat spojitosti, analyzovat místní poměry a pochopit vztahy mezi obyvateli zapadlého městečka za polárním kruhem.
Mám detektivky Michaely Klevisové ráda právě pro jejich neokázalost. Netečou tu potoky krve proudem, pachatelem není vyšinutý psychopat s traumatickým dětstvím a vyšetřovatel má sice svoje mouchy a problémy, ale pořád je to normální policista. Komu tenhle styl vyhovuje, zklamaný rozhodně nebude.
Kniha je nejen vynikající detektivkou, ale i psychologickým románem o hledání odvahy k nezávislému životu. Skvěle líčí atmosféru prostředí chladného severu a přibližuje problémy, se kterými se tamní obyvatelé potýkají.
