Heřmanov (Hermersdorf))
Dnes již zcela zaniklá ves Heřmanov, německy Hermersdorf, ležela v malém
údolí pod vrchem Složiště (Legerberg, 776 m n.m.)
v nadmořské výšce 660 m v Doupovských horách,
4 km severozápadně od Doupova ve Vojenském újezdu Hradiště.
Katastr vsi měřil 2,32 km².
O nejstarších dějinách Heřmanova se nedochovaly žádné zprávy.
První písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1544, kdy je uvedena
jako „hermstorf“ se clem v zápisu dědictví Anny,
dcery zemřelého Mikuláše ze Žďáru, do obnovených Desek zemských.
K panství Žďár musel Heřmanov patřit s jistotou již před rokem 1544
a zůstal u něj až do roku 1850. Období třicetileté války se stalo vsi osudným.
Podle knihy zemřelých z doupovské fary zemřelo roku 1625 v Heřmanově
71 osob na mor. Ves tím prakticky vymřela a byla později osídlena cizími lidmi.
Podle berní ruly z roku 1654 zde však již opět žilo 11 sedláků, z nichž jeden
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
v nadmořské výšce 660 m v Doupovských horách,
4 km severozápadně od Doupova ve Vojenském újezdu Hradiště.
Katastr vsi měřil 2,32 km².
O nejstarších dějinách Heřmanova se nedochovaly žádné zprávy.
První písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1544, kdy je uvedena
jako „hermstorf“ se clem v zápisu dědictví Anny,
dcery zemřelého Mikuláše ze Žďáru, do obnovených Desek zemských.
K panství Žďár musel Heřmanov patřit s jistotou již před rokem 1544
a zůstal u něj až do roku 1850. Období třicetileté války se stalo vsi osudným.
Podle knihy zemřelých z doupovské fary zemřelo roku 1625 v Heřmanově
71 osob na mor. Ves tím prakticky vymřela a byla později osídlena cizími lidmi.
Podle berní ruly z roku 1654 zde však již opět žilo 11 sedláků, z nichž jeden
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
Katastr vsi měřil 2,32 km².
O nejstarších dějinách Heřmanova se nedochovaly žádné zprávy.
První písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1544, kdy je uvedena
jako „hermstorf“ se clem v zápisu dědictví Anny,
dcery zemřelého Mikuláše ze Žďáru, do obnovených Desek zemských.
K panství Žďár musel Heřmanov patřit s jistotou již před rokem 1544
a zůstal u něj až do roku 1850. Období třicetileté války se stalo vsi osudným.
Podle knihy zemřelých z doupovské fary zemřelo roku 1625 v Heřmanově
71 osob na mor. Ves tím prakticky vymřela a byla později osídlena cizími lidmi.
Podle berní ruly z roku 1654 zde však již opět žilo 11 sedláků, z nichž jeden
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
První písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1544, kdy je uvedena
jako „hermstorf“ se clem v zápisu dědictví Anny,
dcery zemřelého Mikuláše ze Žďáru, do obnovených Desek zemských.
K panství Žďár musel Heřmanov patřit s jistotou již před rokem 1544
a zůstal u něj až do roku 1850. Období třicetileté války se stalo vsi osudným.
Podle knihy zemřelých z doupovské fary zemřelo roku 1625 v Heřmanově
71 osob na mor. Ves tím prakticky vymřela a byla později osídlena cizími lidmi.
Podle berní ruly z roku 1654 zde však již opět žilo 11 sedláků, z nichž jeden
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
dcery zemřelého Mikuláše ze Žďáru, do obnovených Desek zemských.
K panství Žďár musel Heřmanov patřit s jistotou již před rokem 1544
a zůstal u něj až do roku 1850. Období třicetileté války se stalo vsi osudným.
Podle knihy zemřelých z doupovské fary zemřelo roku 1625 v Heřmanově
71 osob na mor. Ves tím prakticky vymřela a byla později osídlena cizími lidmi.
Podle berní ruly z roku 1654 zde však již opět žilo 11 sedláků, z nichž jeden
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
a zůstal u něj až do roku 1850. Období třicetileté války se stalo vsi osudným.
Podle knihy zemřelých z doupovské fary zemřelo roku 1625 v Heřmanově
71 osob na mor. Ves tím prakticky vymřela a byla později osídlena cizími lidmi.
Podle berní ruly z roku 1654 zde však již opět žilo 11 sedláků, z nichž jeden
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
71 osob na mor. Ves tím prakticky vymřela a byla později osídlena cizími lidmi.
Podle berní ruly z roku 1654 zde však již opět žilo 11 sedláků, z nichž jeden
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
byl také tesařem a pouze 1 grunt byl ještě pustý.
Dále zde žili 2 chalupníci a 1 poddaný tzv. na obci.
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
Zdejší stavení byla tehdy dobrá, měli dostatek luk i žitných polí
a „živnost jejich z dobytka a rolí“ byla.
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
Je smutné dozvídat se tyhle věci, ale asi to tak bylo nutné.
Hudlenka
(zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/hermanov-hermersdorf)