Hora Boubín (1362 m n.m.) patří k jedněm z nejznámějších v České republice. Nachází se na Šumavě, v Boubínské hornatině, na katastrálním území Včelná pod Boubínem, v přírodní rezervaci Boubínský prales. Je nejvyšší horou, která leží ve vnitrozemí Šumavy.
Boubín byl známým a tajemným místem od pradávna. Byl také vyhlášeným místem výskytu léčivých a čarodějných bylin. Je znám dopis z roku 1578, v němž Jan Mattioli, bylinkář a nový osobní lékař Viléma z Rožmberka, píše o výpravě na Boubín. Vyprosil si na svém pánu, aby směl co nejdříve navštívit Boubín a „vyhledat nějaké koření“. Poté dodává: „až na vrchu i všudy okolo něho jsem chodil… maje zprávu o jednom koření i bylině jménem Martagon“. Bylinkou martagon zřejmě myslel Lilium Martagon, neboli lilii zlatohlavou (zlatohlávek).
Keltské legendy
Osídlení nitra Šumavy v pravěku bylo kvůli neprostupným lesům spíše výjimečné. V době, kdy na našem území žili Keltové, je z archeologických nálezů patrné, že se usadili i na Šumavě – mj. i v oblasti Kubovy Huti (5 km od Boubína). Právě Keltové stáli u vzniku mnoha pověstí a legend, které se předávaly z generace na generaci a dochovaly se do dnešních dnů.
V souvislosti s Boubínem se např. dochovaly keltské pověsti o spícím vojsku ve zbroji přímo v hoře Boubín, o skřítcích, obrech, o rozsáhlém podzemí, plném pokladů, a o uctívání hory samotné.
Keltové věřili, že některé hory jsou zvláštním místem, kde je možné potkat bytosti z jiných světů, neboli mocnosti hory, které označovaly slovy „aes – sídhe“ („aes – shied“), a tyto hory uctívali. Jedním takovým místem byl i Boubín, který byl pro Kelty něčím víc, než jen obyčejnou horou. Při ústním sdělování legend samozřejmě docházelo postupem času ke zkreslování informací a komolení jmen. K Boubínu se váže konkrétní pověst o čaroději Žídkovi, který byl nejmocnější černokněžník v zemi, projevoval se hřměním na úbočí Boubína, ale také léčil a konal zázraky. Zřejmě se jméno Žídek vztahuje k původnímu keltskému označení „aes – shied“ a je odrazem uctívání Boubína.
Také existují legendy, že na hoře Boubín bylo Obrovo hradiště (Obří hrad) s obry, které se propadlo do země, a kde jsou ukryty poklady. Dokonce prý z Boubína vede podzemní chodba, plná pokladů, na sousední vrchol Bobík, kterou však hlídá obrovský strašidelný pes, jehož pohled promění člověka na kámen.
