Jedná se bohužel o zámek nepřístupný s udržovaným a volně přístupným parkem, ve kterém se nachází snad největší pamětihodnost a to jsou dvě lípy, nejstarší stromy na Moravě, které tu prý rostly již za dob krále Přemysla Otakara II. Ty daly jméno vínu Bzenecká lipka, vyráběnému z hroznů Ryzlinku rýnského z několika nejlepších vinic v okolí Bzence.
Dnešní podoba zámku je již třetí v jeho historii. Původně zde stávala tvrz, která po zániku bzeneckého hradu měla šlechtě vytvořit důstojné panské obydlí. Během historie se na zámku vystřídalo mnoho majitelů a při poslední stavbě zámku došlo také k několika přehmatům.
Zámek byl postaven proti původnímu záměru obráceně. Vysoká středová věž, která stála před vchodem do zámku musela být v roce 1862 odstraněna, neboť se začala podezřele naklánět. Vdova po hraběti Vilémovi, hraběnka Amálie, bzenecké panství sice spravovala, ale nikdy v zámku nebydlela. Měla dvě dcery. Karolína zemřela v útlém věku, Pavla, jenž se stala po matčině smrti v roce 1913 univerzální dědičkou, zámek v roce 1917 prodala majiteli strážnického panství, hraběti Antonínu Magnisovi.
Zámek nebyl vybaven, a proto jej hrabě pronajal vojenské správě, jako skladiště léčiv. Tato zámek opustila v roce 1923. Zprvu byl zámek opět pronajat, v roce 1938 byl prodán vinařskému družstvu ve Bzenci. Od té doby se stal sídlem vinařů.
V prosinci 2002 koupilo objekty zámku a přilehlého historického parku město Bzenec. Bohužel současný stav „díky řádění posledního majitele“ je velmi neutěšený. Přesto má město Bzenec se stávajícím objektem velkolepé záměry. Tak snad se “dílo” podaří a zámek se dočká potřebné obnovy.
