Recenze knihy – Vrány

Na doporučení naší knihovnice jsem si půjčila knihu Vrány 

od české autorky Petry Dvořákové, od níž jsem již něco měla vypůjčeno. 

Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma, jistě patří k tomu nejlepšímu

od spisovatelky úspěšných románů Dědina a Chirurg.

Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání.

Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha.

S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky

po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje.

Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou.

Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí

snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout.

Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo,

který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější

spořádanosti ukrývá i velmi temná místa.

Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává.

Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku.

Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy.

Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje.

Nabídne jí někdo opravdovou pomoc?

Existuje ještě nějaké východisko?

Kniha se čte na jeden nádech…

Hudlenka