Jaký by to bylo, kdyby psi uměli mluvit? A kdyby měli smysl pro trochu sarkastický humor?
Jednou jsem venčila svou psinu, potkaly jsme dalšího pejskaře, který měl velkýho, ale plachýho psa. Většinou jinak poměrně úhlednej pán byl nečekaně rozvrkočenej, jako kdyby právě vstal z postele. Ptala jsem se ho: „Stalo se vám něco?“ Pán mi odpověděl: „Ále, Ogar mi utekl v lese, snad hodinu jsem ho hledal.“  Podívala jsem se na nevinně se tvářícího psa, který se olízl, jakoby chtěl slova svýho pána potvrdit. A mě v tu chvíli napadlo: Co by asi odpověděl Ogar, kdyby uměl mluvit? Řekl by možná něco jako: Ále, trochu jsem ho prohnal po lese, potřeboval pohyb.“
No a někde tam možná vznikla myšlenka na tuhle knihu:
-Je vám pětačtyřicet, rozvádíte se, přišla jste o místo a musíte se vystěhovat z bytu. Můžete se cítit ještě víc zoufalá? Ale jistě. Když vám syn k tomu všemu přinese domů nečekaný dárek – štěně labradora. A tohle nechtěné roztomilé a chytré nadělení začne s nadhledem komentovat všechno vaše počínání. Humorný příběh soužití novinářky Rózy a labradoří holky Madly. Příběh ženy a psiny a toho, jak jedna druhé mění život.
Už za pár dnů v knihkupectvích 🙂

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account