Kateřina Chrobáková

Tvoření k mému životu už tak nějak patří a to nejen to výtvarné. Je to pro mě cesta, díky které se mohu rozvíjet a růst. Cesta ke mě samotné. Cesta, na které mě v posledních letech okouzlila práce s ovčím rounem, filcem a recyklovatelnými materiály.

Dnes je pro mě plstění a tvoření z filců radostí a vášní. Miluju lehkost chomáčků ovčího rouna, které pomocí jehly nebo vody a mýdla přetvářím v originální výrobky. Tvoření je dnes pro mě nekonečným dobrodružstvím plným hravosti. A víte, co je na tom to krásné? Vždy je co objevovat :).

Když se ale ohlédnu zpátky k mým plstícím začátkům, tak to takové úžasné dobrodružství vždycky nebylo.
Po počáteční euforii, kdy jsem se do plstění zamilovala, mé nadšení pomalu opadalo. V té době jsem studovala dvě vysoké školy, pracovala v čajovně a užívala si studentského života :). Takže času a sil pro shánění návodů a postupů k plstění moc nebylo. Touha po tvoření ve mě na nějakou dobu usnula. Pak ale přišlo první zaměstnání a s ním i potřeba zbavit se vnitřního napětí, které jsem si nosila z práce domů. Potřebovala jsem relax a tak jsem opět začala tvořit.

Po nějaké době jsem vyrobila svou první plstěnou vílu. To bylo něco! Bylo to tak geniálně jednoduché a víla byla móóóc krásná! A tak jsem láskou k plstění vzplanula podruhé. Chtěla jsem vědět víc a víc. Vydala jsem se na lov informací o plstění.

Nabízelo se několik možností:

KNIHY O PLSTĚNÍ…Ve srovnání se světem je jich u nás opravdu málo. Na jejich spočítání by mi bohatě stačily dvě ruce.

ŽIVÝ KURZ…To by bylo super! Viděla bych všechno zblízka a mohla bych se ptát někoho, kdo se v plstění vyzná místo imaginárního pana Googla. Ale co myslíte, kolik takových kurzů jsem v mém okolí našla? Asi tušíte. Protože nejsem z Prahy, Brna ani jiného velkého města, nenašla jsem žádný…

INTERNET…A tak jsem začala shánět postupy, návody a videa. Jestli jste to někdy zkusily, tak víte o čem mluvím…. V češtině toho o plstění na netu moc není. Proto jsem začala lovit v cizojazyčných vodách internetového oceánu. Proud mě zanesl do Anglie, Německa, USA i do Ruska. Díky tomu jsem trávila nespočet večerů a desítky hodin hledáním na internetu.

Ale internet, to je taková malá past! Žrout času! Jedno kliknutí vede k druhému, to pak ke třetímu a tak dále. Obzvláště důmyslná je pak past, která je nalíčená na návštěvníky pinterestu. Jestli jste tam už někdy byly, tak dobře víte, o čem mluvím…:)

TVOŘENÍ V ŽENSKÉM KRUHU

A tak jsem hledala a hledala. Učila se metodou pokus-omyl a objevovala nové postupy a techniky. Časem ve mě uzrála touha předat své zkušenosti dál. Proto jsem začala pořádat tvořivá setkání v kruhu žen.

Byla to taková krása. Společné tvoření a sdílení. Jako za starých časů, kdy se ženy po večerech scházely, draly peří a vyprávěly. Zjistila jsem, že ženský kruh v sobě má obrovskou sílu a léčivý potenciál. Dovoluje nám zastavit se, zpomalit tok myšlenek a na chvíli vystoupit z našich rolí dcer, matek či babiček. Jen být, tvořit a radovat se z přítomného okamžiku…

Ráda bych se s Vámi touto virtuální cestou podělila o své zkušenosti a inspirovala vás k tvoření a společnému setkání v kruhu kamarádek, dcer, matek a babiček. Také proto jsem založila tento blog a skupinu žen, které jedou na vlně tvoření.

Nabízím vám své zkušenosti ve formě rad, článků, tipů a návodu. Dobrá zpráva je, že si tím můžete ušetřit spoustu času :).

Řekněme, že když jsem se na začátku chtěla dostat z Ostravy do Prahy, vzala jsem to oklikou přes Varšavu. To co vám nabízím je lístek do vlaku, který nebloudí. Ba právě naopak. Má rád zkratky a hledá si přímou cestu ke svému cíli:)

Hu húúú, právě vyjíždíme na vzrušující výpravu! Pokud Vás myšlenka tvoření oslovila, neváhejte a nasedněte do rozjíždějícího se vlaku…

Těším se na společnou jízdu na vlně tvoření 🙂