DagmarArnoštová

Dnes můžu žít mnohem lepší a šťastnější život se svou rodinou. Užívat si každý den života po boku manžela a své dcerky. Protože už vím, jak se chovat k blízkému člověku, který má rakovinu, jak zvládat emoce a být oporou.

Před lety to, ale takové vůbec nebylo. Strach z nejistoty se stal mou každodenní součástí. Usídlil se v mé hlavě a pěkně se tam zabydloval.

Když jsem dospívala, tak jsem se s rakovinou setkala úplně po prvé. Bylo to v létě před mými 18-tými narozeninami, kdy mému tátovi zjistili, že má rakovinu tenkého střeva. V hlavě mi začal úplný kolotoč, asi to znáte, ty otázky proč, proč zrovna můj milovaný táta? Proč zrovna my? Proč zrovna Já? Prostě proč? Táta bojoval ze všech sil, bohužel svůj životní boj prohrál. Ta bolest, kterou jsem pociťovala byla svírající.

Po tátově smrti jsem se snažila žít dál. Nebo spíš nějak jím proplouvat. Trvalo mi opravdu skoro rok, než jsem se s tím nějak smířila a přijala to jako fakt. Život šel dál.

Jenže jsem se s rakovinou potkala po druhé a to u mého manžela. Koncem roku 2013 před Vánoci se zjistilo, že u manžela něco není v pořádku. Po operaci v únoru 2014 už to bylo jasné, rakovina štítné žlázy s metastázemi do uzlin.

Život se najednou změnil. Tedy pro mě ano. Opět mi naskakovalo v hlavě spoustu otázek. Jak to všechno zvládneme? Jak to vysvětlit dcerce? Co peníze, hypotéka? A opět ten známý svírající pocit, pocit bolesti, nejistoty a strachu.

V době, kdy do mého života již po druhé vstoupila rakovina a já se sama začala potýkat se zdravotními problémy, jsem se zmítala neustále ve svém strachu a s bolestmi zad, které mě začali paralyzovat a znemožňovat mi dělat normální věci.

Nevěděla jsem, jak z toho všeho ven, nemocný manžel a s tím spojená nejistota, já sama jsem měla zdravotní problémy, starost o malou dceru a manželství, ve kterém jsme se odcizili. A začala jsem zjišťovat, že se točím v začarovaném kruhu.

Najednou se to zlomilo a to doslova, mé tělo mě opět zradilo a zablokovaly se mi zase záda a já věděla, že se musí něco změnit. Musím něco udělat nebo se z toho všeho zblázním.

Má cesta zjišťování nebyla snadná, začala jsem se věnovat více sama sobě a svému sebevzdělávání a díky tomu se mi ujasnili mé priority.

A proto jsem se rozhodla podělit se o své zkušenosti i s ostatními lidmi, kteří, se stejně jako já před časem, zmítají v těžké životní situaci a hledají možnosti a způsoby, jak mají zvládnout, že jejich milovaná osoba má rakovinu a jak s ní žít i přesto šťastně.

Nyní předávám své zkušenosti a ukazuji lidem cestu, jak zvládnout rakovinu své blízké osoby. Jak zvládnout emoce, jak se chovat a zůstat přitom silná.

Prošla jsem si svým těžkým obdobím a chci Vám to touto cestou usnadnit. Už nemusíte hledat, zjišťovat, zkoušet a snažit se vymotat se ze začarovaného kruhu. Já jsem si tím vším prošla a chci Vám předat cenné rady nabyté zkušenostmi, abyste to zvládli s pevným zdravím a mohli i přesto žít snadněji a šťastněji Váš život.