Slovo \"Halloween\" vzniklo zkomolením anglického \"All Hallows\' Evening\" - Večer všech svatých. Křesťanský svátek ustanovil papež Bonifác IV. již roku 609, a to převzetím keltské Samhain – oslavy konce léta, kdy se podle víry stírala hranice mezi světem živých a mrtvých. V minulosti existovaly tradice spojené s Dušičkami, kdy se věřilo, že se duše zemřelých vracejí na zemi. Pro jejich utišení a pomoc se používalo mléko a máslo. Večer před svátkem Všech svatých dávali lidé do lamp máslo místo oleje. Hořící máslo mělo duším trpícím v očistci ulevit od spálenin a popálenin. Na stůl se dávalo studené mléko, kterým se příbuzní pokropili, aby osvěžili a ochladili duše zesnulých. Peklo se speciální pečivo nazývané „kosti svatých\" ve tvaru křížem položených hnátů nebo „dušičky\", které se darovalo žebrákům, aby duším zajistilo klid. Dnešní děti vyřezávají dýně a sbírají sladkosti, naši předkové pekli „kosti svatých\" – bochánky ve tvaru kostí – a nosili mléko na hřbitov jako obětinu pro duše zemřelých. Mlékárna Valašské Meziříčí připomíná příběh propojení staročeských tradic s moderním Halloweenem a uvádí dva recepty, které obě éry spojují.