Aktivita

V životě všichni jednou zatoužíme po lásce, milostném dobrodružství a dokonalém vztahu. Ačkoliv se tohle krásné přání v našem srdci rodí stejně přirozeně, jako se mění roční období, nakonec často zjištujeme, že hledání partnera není nic snadného. Prožíváme mnohá zklamání, klademe si spoustu otázek a potýkáme se s více problémy než kdy jindy. „tvrdí autorka Belinda Grace v úvodu své knihy pravé lásky“.

Prvním projevem a také důvodem proč si do života toho správného partnera přitáhnout nemůžeme je to, že se neustále za něčím honíme, abychom stihli všechno, co jsme si naplánovali, a tím odkládáme všechno ostatní, dokud nedoděláme svou práci. Ignorujeme projevy svého těla nebo zprávy, které nám dává, protože prahne po odpočinku a uvolnění. Někdy se dokonce bojíme přiznat city, nebo dokonce je projevit, abychom náhodou nad sebou neztratili kontrolu nebo nevypadali špatně.

Další může být pro každého odlišné chápání slova „Láska“. Existuje v jazyce jiné slovo, kterému by bylo přiřazováno tolik významů a které by bylo tak nadměrně, nebo dokonce nesprávně užíváno? Po lásce všichni dychtíme a soužíme se, pokud ji nemáme.
Co ale láska skutečně znamená?
Jedni věří tomu, že podstatou lásky je věrnost a oddanost, pro jiné je zase důkazem lásky manželství. Někdy si myslí, že láska spočívá ve vzájemném sdílení nebo v povinnosti vůči těm, kteří nás milují. Ačkoliv je slovo „láska“ na denním pořádku a často se představou lásky zabýváme ve svých myšlenkách, v médiích a v zábavním průmyslu se setkáváme vesměs s jejími povrchními projevy. Co když se budeme snažit zamyslet nad tím, co pro nás láska skutečně znamená?

Láska se neomezuje jen na lidské vztahy nebo interakci mezi živými bytostmi. Je základní silou hýbající celým vesmírem a řídící jeho chod. Láska je skutečně všude kolem nás a uvnitř nás. Proto si najděme čas na to popřemýšlet nad láskou a naladit se na konkrétní podobu lásky, po jaké toužíme.
 
                                „Láska je vzduch, který dýcháme, voda, kterou pijeme, a země po které kráčíme.“
Ve skutečnosti jsme všichni nositeli pozitivních a negativních energií a ocitáme se v životě v situacích, kdy se cítíme slabí. Ten, kdo chce v životě zažít opravdovou lásku a hojnost, se nesmí nikoho a ničeho stranit ani si představovat, že potřebuje nějakou ochranu. Nejlepším způsobem, je zvyšovat svoje vibrace tím, že se vnitřně budeme cítit vyrovnaní a sebejistí, to znamená, jíst zdravější jídla, pečovat o své tělo, dopřávat si dostatek odpočinku, živit svou mysl povznášejícím obsahem, například krásné hudby, podnětnou literaturou nebo filmy, chodit pravidelně do přírody.

                                                   „I zde platí zákon přitažlivosti, stejné přitahuje stejné.“
Dalším aspektem je vyzrálost, protože citově vyzrálý člověk ví, že jen on sám nese odpovědnost za své štěstí, protože nedostatečná citová vyspělost jednoho, nebo dokonce obou partnerů je ve vztazích jednou z nejvíce vysilujících věci působících největší zklamání. Být citově vyzrálý znamená, si uvědomit, že nenesu žádnou odpovědnost za to, jestli se ten druhý cítí štastný, přitažlivý, zajištěný nebo hodný lásky.
                    „Citově vyspělý člověk ví, že je po všech těchto stránkách zodpovědný sám za sebe.“
Pokud si opravdu přejeme najít citově vyzrálého partnera, musíme být ochotni se nejprve zamyslet sami nad sebou. Důležité je také nahlédnout za hranici názorů a ideálů, které jsme si vytvořili v dětství.
Posledním aspektem, nad kterým je dobré se zamyslet je citová svoboda. Co to je vlastně je, ta citová svoboda a jak to souvisí s hledáním toho pravého?

Jednoduše tak, že v moderní společnosti se často setkáváme s názorem, že nezadaní lidé jsou svobodní a lidé žijící ve vztahu nikoliv. Taková domněnka je nicméně velmi vzdálená od pravdy. Pro mnoho nezadaných je samota tísnivá a život bez partnera si jednoduše nedokáží užívat naplno. Je pravda, že dva lidé toho mohou často na tomto světě dosáhnout a prožít daleko víc než člověk, který je sám.
Možná hluboko uvnitř sebe cítíme strach, že vztah s partnerem ohrozí naši schopnost si řídit svůj vlastní život a omezí naši citovou svobodu. Jestli toužíme po lásce a oddanosti sebevíc, toto dávné přesvědčení se v nás může stále ozývat a může bránit v navázání nového vztahu.
Podstata citové svobody spočívá v tom si uvědomit, že každý člověk na světě má jiné postoje a názory a je třeba vytvořit takový vztah, kde na všechno toto bude místo a to nejdůležitější je vždy být sám sebou …
Všechno máme ve svých rukou, stačí se jen rozhodnout. Věřme, že každý si zasloužíme lásku, štěstí, podporu, solidaritu a přátelství a všechny dobré věci. Ne proto, že by to řekl někdo jiný, ale proto, že my sami jsme se pro to rozhodli, protože my sami zodpovídáme za svůj život…