Jaké bylo a co nám pomáhá se s ním vyrovnat? Čtěte pravidelnou pondělní anketu.
Helena Plívová, výkonná ředitelka a patronka záložky Testování
Největším zklamáním pro mě bylo to, že jsem nedokázala dotáhnout do konce svou bakalářku. Byla to poslední věc, kterou jsem potřebovala odevzdat, abych uzavřela ročník. Tolik jsem se na to upjala, že to konečně budu mít za sebou … A nic. Pak jsem se pár dní plácala s úmornou administrativou a vyběháváním si různých povolení k prodloužení termínu, s pocitem totálního selhání a zmaru. Ale podařilo se a jedu dál. Jako konec světa už to nevidím, ale štve mě to do teď. A štve mě vlastně i to, že další termín už se blíží! 🙂
Jana LeBlanc, bloggerka
V průběhu roku mě zasáhlo několik zpráv o nemoci nebo úmrtí lidí, které jsem znala. Na konci roku jsem se pak musela vyrovnat se smrtí svého dědečka. Obecně mě asi nejvíc překvapilo, jak se někteří lidé postavili k mému odchodu do Spojených států. Týká se to práce i kamarádství, kdy mi během Vánoc bylo několikrát vyčteno, kolik jsem si na koho vyhradila času, proč na toho více, na toho méně, na někoho vůbec. Vyrovnávám se s tím, jak to přichází, bohužel žádný univerzální recept asi neexistuje.
Věra Buraltová, obchodní manažerka
Myslím, že uplynulý rok byl pro mě zajímavý po všech stránkách a žádné větší zklamání mě nepotkalo. Asi jsem šťastný člověk. Pamatuji si však na jedno zklamání, které mě velice zasáhlo a vlastně na něj myslím stále. Měla jsem kolegyni v práci, která se postupně stala i mou kamarádkou. Protože byla sama na svou dceru a měla i zdravotní potíže, snažila jsem se ji všemožně pomoci. At‘ už to bylo morálně nebo finančně. Ve chvíli, kdy jsem její pomoc potřebovala já, zklamala na celé čáře. Rozešly jsme se ve zlém a nikdy si to nevyříkaly.
Lucie Procházková, projektová manažerka
Nedá se říct, že bych v roce 2014 prožila nějaké zklamání, ale spíš poznání. Hlavně to, že se člověk za každou cenu musí vždycky spolehnout jen sám na sebe a že v životě nikdy nedostane nic zadarmo. Také jsem se ale například ujistila v tom, že když člověk chce něčeho dosáhnout a jde si za tím, tak se mu to nakonec podaří.
Veronika Šubrtová, módní bloggerka
Největším zklamáním pro mne bylo, že jsem neodhadla situaci a nezvládla se vypořádat s nemocí. Nebyla jsem nemocná několik let a najednou mne odbourala angína. Nešetřila jsem se a protáhla si ji na měsíc. Neposlouchala jsem své tělo. Příště se rozhodně budu chovat zodpovědněji. Vlastně moment, žádné příště nebude! 🙂
Eliška Vyhnánková, krotitelka sociálních sítí
Rok 2014. A vypořádá se s ním rok 2015.
Veronika Hlicková, ŽENY s.r.o. Slovensko
Člověk se vypořádá se vším, chce to jen čas. V loňském roce byly horší chvíle i lidé, kteří mě zklamali. Ale to už je minulost. Je to za mnou a jdeme dál. Držím se hesla, že všechno se děje tak, jak se dít má a ze všeho se člověk musí poučit. Těším se, co přinese tento rok.
Jitka Skalická, blogerka a patronka záložky Blogy a diskuse
Naštěstí se mi moc velkých zklamání v životě neděje, jedním z dílčích byla třeba situace zbytečného nedorozumění a řekněme – rozdílné komunikace. Jestli něco vážně nemám ráda, tak je to stav, kdy někdo vynese soud a nemá zájem znát názor druhé strany. Přitom to byla vysloveně blbost. Vypořádala jsem se s tím po svém – udělala jsem vše proto, aby byla situace “vyříkána”. Stačilo totiž málo: “Hele, já to beru takhle, ty to bereš takhle, to že to já nebo ty berem jinak ještě neznamená, že kvůli tomu musí být dusno”. Aneb poznat důvody druhého mi přijde k pochopení naprosto klíčové. No a vypadalo to ovšem tak, že to druhou stranu spíš ještě popudilo (někdo se mi snaží vzít můj názor!). Pro sebe jsem uzavřela s tím, že jsem pro to udělala vše, co bylo v mých možnostech.
