Jaké dodržujeme vánoční tradice a které patří mezi naše nejoblíbenější? Čtěte pondělní anketu. A přejeme vám krásné svátky. 🙂
Jana LeBlanc, šéfredaktorka
Odmalička jsem hrála na klavír, takže celý Advent jsme zpívali koledy, minimálně aspoň každou neděli. Na Štědrý den jsme s bratrem v nádobě s vodou „strážili“ lodičky alias skořápky se svíčkou, vykrajovali jablka, sledovali v televizi pohádky. Když skončila „Pyšná“ (obvykle kolem jedné odpoledne), od té doby už jsme se koupali, česali (já si dokonce několik let natáčela vlasy na speciální napařovací natáčky), oblékali, voněli před večeří … a o hodinu později bědovali (já) nad splihlými kudrnami. Do dospělosti nám zůstala jablka, pohádky, společně zdobíme stromeček, někdy si zkouším vzpomenout na koledy u klavíru, vlasy si natáčím profesionální kulmou, chodíme na půlnoční … je to jiné a přece tak stejné, známé a uklidňující. Vánoce miluju a jsem ráda, že ty letošní trávím v Česku.
Marie Hajdová, patronka záložky Recepty
Vánoce moc ráda nemám, žádné zvláštní tradice nedodržujeme. Asi jako všude – salát, ryba, dárky, pohádky. Teď, co mám malého syna, jsem zvědavá, jestli to bude jiné, lepší ….
Gábina Špačková, patronka záložky Kalendář
Tradice se snažíme dodržovat podle času, kapacity a přání našich dětí. Ve váze máme jmelí, občas pouštíme lodičky z ořechů, rozkrajujeme jablka. Rozsvěcíme svíčky a světýlka, kde to jen jde a kde ještě snesu, aby to nebylo nevkusné. 🙂 Aby nás Ježíšek po večeři našel, dědi se dobrovolně uchylují s dědou do pokoje a poslouchají až zacinká … Každý rok jsem chtěla splnit alespoň jedno přání nějakému děťátku z domova u Stromů splněných přání a každý rok jsme to nějak nezvládli. Ale letos je to jinak – spolu s mými dcerami jsme vybraly, nakoupily, předaly, napsaly splněno a dostaly přáníčko. Jsem na holky moc pyšná (koupily Barbie a neřvaly, že ji chtějí taky) a ta jejich bezelstná radost a zájem, o další děti, které nemají takové štěstí mít mámu a tátu, mě vážně dostala. To pro mě letos znamená nejvíc.
Věra Buraltová, obchodní manažerka
Jako malá jsem zpívala koledy, foukala do skořápek se svíčkama, děda rozléval olovo a rozkrajovalo se jablko. Když jsem byla větší, přidala jsem házení botou, abych věděla, zda se příští rok vdám. To samé jsem přenesla do své rodiny a ještě do minulého roku má dcera házela botou. Nyní je vdaná a v jejich rodině se tradice nedrží, takže se těším na vnoučata, abych je obnovila.
Lenka Bukačová, majitelka Pracovny ŽENY s.r.o. Teplice
Když opomenu ty dětské a krásné, první hezké Vánoce v dospělosti byly “ty první” s manželem, to jsme si užívali. Připadali jsme si důležitě, samostatně, dospěle. Pak dlouho nepřicházely děti, Vánoce pro nás začaly být strašákem a někdy jsme i odlétli do teplých krajů, abychom Vánocům trochu utekli. Pak konečně do našeho života přišel synáček, a myslím, že se nemusím rozepisovat více A letos nás u stolu bude zase o jednoho více, okolo stromečku se bude batolit sedmiměsíční dcerka. Rozkrajujeme jablíčko, syn objevuje nové a nové pohádky v televizi, jdeme do obory nakrmit zvířátka, před večeří hrají koledy, při večeři cinká svícen se zapálenými svíčkami, na rozbalování dárků dorazí už i babička s dědou.
Irena Holčáková, manažerka regionálních projektů
Na Vánoce se celá rodina setkáváme na Šumavě. Pokud nám to čas dovolí, dorazíme všichni už 22. prosince, abychom stihli vše nachystat a připravit. Na Štědrý den dopoledne někteří zdobí stromeček, jiní připravují salát nebo balí dárečky. Po obědě jdeme na procházku, aby nám (a hlavně dětem) čas co nejrychleji utekl. Po večeři, která je klasika – kapr a bramborový salát, jdeme ke stromečku a rozbalujeme dárky. A po dárečcích chodíme na půlnoční.
Lucie Procházková, projektová manažerka
Ráda bych řekla, že na Štědrý den všichni sedíme u televize, vyrážíme na společnou procházku, lijeme olovo, hledáme zlaté prasátko a netrpělivě čekáme, až přijde večer. Realita je však jiná a jediný, kdo prožívá tu pravou pohodu (jako vlastně každý den) jsou naše kočky a pes. Ráno se totiž nemůže nikdo probudit, protože 23. prosince do noci zdobíme stromek, doděláváme poslední kousky cukroví a mícháme salát. Pohádky v televizi sice běží, ale většinou jenom jako nutná kulisa. Rychle dobalujeme poslední dárky, maminka stahuje kapra a tatínek hledá, kam co schoval a co ještě zapomněl. Cože? To už je tolik hodin? Obalit kapra a řízky, vykoupat se a slavnostně obléknout, vždyť za chvíli je večeře. Jedinou tradici, kterou dodržujeme, je rozkrajování jablka. Také schováváme šupiny z kapra. Vydechneme až u večeře a teprve u stromku zavládne ta pravá pohoda. Každý rok si říkáme, jak příště už to bude jinak. Tak jsem na to letos zvědavá. 🙂
* A jak to máte vy? Které vánoční tradice dodržujete a které jsou vaše nejoblíbenější?
