Mýty o rakovině: Záhadný mikrob - 3. část

Všichni máme rakovinu - pořád Na rakovině je velmi zajímavé to, že ji máme všichni - pořád. Vaše tělo denně vytvoří asi 50 milionů rakovinných buněk! Abychom si udělali širší obrázek, vaše tělo obsahuje 30-37 bilionů buněk, takže 50 milionů je poměrně malé číslo. Přesto to ukazuje, že rakovina sama o sobě nemůže být hlavním problémem, jak se nás tradiční věda snaží přesvědčit, neboť silné tělo a zdravý imunitní systém ji denně překonávají a transformují. Rakovina, stejně jako jakékoli jiné onemocnění, nemůže přežít v přítomnosti silného imunitního systému. Biologický terén musí být oslabený nebo nedostatečný, aby rakovina získala opěrný bod. Co je rakovina? - Alternativní definice, včetně mikrobu rakoviny Existují teorie, které tvrdí, že rakovina je buď houba/plíseň, nebo bakterie. Někteří lidé si vyléčili rakovinu pomocí silně alkalického hydrogenuhličitanu sodného (jedlá soda) - což je založeno na myšlence, že rakovina je houba/plíseň, která nemůže snést tak velkou zásaditost. Italský lékař Tullio Simoncini skvělým způsobem vyléčil mnoho pacientů intravenózním hydrogenuhličitanem sodným. Existuje určitá třída bakterií, zvaná mykobaktérie, které se šíří jako houba/plíseň (myco znamená v řečtině houba/plíseň). Co když je rakovina způsobena bakterií, která se chová jako houba/plíseň? Několik odvážných vědců, lékařů a badatelů má natolik odvahy, že jdou dokonce proti lékařskému establishmentu, riskují své zaměstnání a kariéru, když tvrdí, že zřejmě existuje mikrob rakoviny, a že rakovina může být způsobena bakterií. William Russell (1852-1940) byl patologem na lékařské fakultě při Královské nemocnici v Edinburghu. V roce 1890 měl projev před Patologickou společností v Londýně, v němž uvedl, že našel „charakteristický organismus rakoviny“, který pozoroval mikroskopicky v řezech tkáně (fuchsinově zbarvených) ze všech forem rakoviny, které zkoumal.

Předpokládal existenci parazita, později nazývaného Russellova tělíska. Lékařka Virginia Livingstonová byla další lékařskou heretičkou, která prováděla další výzkum, a potvrdila tzv. Russellova tělíska. V roce 1970 pojmenovala rakovinový organismus, který detekovala, jako „progenitorové kryptocidy“ (jak uvedla, progenitor je pseudonym pro „po předcích zděděný“; kryptocidy jsou řecké a latinské slovo, které znamená „skrytý zabiják“). Livingstonová teoretizovala, že progenitor má velmi variabilní růstové cykly a schopnost osvojit si různé tvary, včetně vřeten, tyčinek a koků. Livingstonová inspirovala lékaře Alana Cantwella, a oba napsali knihy na téma mikrobu rakoviny. V této prezentaci Cantwell vysvětluje vlastnosti takového mikrobu: - Intracelulární a extracelulární (žije uvnitř a vně buňky) - Buněčná stěna s deficitem (CWD) - Podle definice je také pleomorfní (schopný existovat v mnoha tvarech a formách) - Má „filtrovatelnou“ fázi růstu, podobnou virům, kterou nelze spatřit běžným světelným mikroskopem. To naznačuje úzký vztah k virům a nanobakteriím.   Zdroj: Makia Freeman: Cancer Busting Myths Cancer Microbe (1); Překlad: Jana Schön Foto: Pexels