Zahrádky postupně ožívají, a to doslova, proto se jednou z největších starostí zahrádkářů opět stane ochrana rostlin a stromů před škůdci. Nejrůznější chemické postřiky jsou sice poměrně rychlým a spolehlivým řešením, jenže jejich využívání má až příliš potenciálních rizik. Pojďme se tedy podívat na přírodní alternativy, které ochrání úrodu a zároveň podporují zdraví půdy, biodiverzitu a rovnováhu v ekosystému. Přirozené metody ochrany rostlin využívali již naši předkové a ti si uměli poradit.
Pro začátek si pamatujete toto: Přírodní postřiky si vždy nejprve otestujte na malé části rostliny, ať víte, jak bude reagovat. Nikdy neaplikujte postřiky za přímého slunce a těsně před sklizní. Aplikaci bude třeba provádět pravidelně a častěji, neboť přírodní postřiky jsou účinné, avšak po kratší dobu.
Biologická ochrana
Predátoři, paraziti či patogeny nemusí být vždy ke škodě, naopak, mohou nám prokázat dobrou službu jako biologická ochrana. Jedná se totiž o přirozené nepřátele škůdců našich rostlin. Konkrétně lze využít například slunéčka sedmitečná proti mšicím, dravé roztoče a pavouky proti drobným škůdcům na listech nebo parazitické vosičky, které likvidují larvy škůdců tím, že do nich kladou vajíčka. Nejčastěji tento způsob ochrany využijeme ve sklenících, ale lze s ním pracovat i na záhonech.
Mechanické metody
V případě, že nechcete používat žádné postřiky, biologickou ochranu ani nic podobného, vždy zůstává to nejjednodušší, a to ruční sběr škůdců jako housenky, slimáci či mandelinky, zakrývání rostlin sítí či textilií proti ptákům a hmyzu, případně využití lepových desek a pastí, které snižují počet létajících škůdců.
Společná výsadba
Dalo by se říci i pěstování rostlin odpuzujících škůdce. Tato prověřená zahradnická metoda totiž spočívá ve společném pěstování určitých rostlin za účelem dosažení vzájemných výhod. Některé rostliny vylučují látky, které působí jako přírodní repelenty proti hmyzu, slimákům nebo jiným škůdcům. Kromě odpuzování škůdců lze tuto metodu využít k přilákání opylovačů, zlepšení stavu půdy nebo zlepšení růstu a chuti. Co tedy pěstovat pospolu, aby naše zahrada prospívala?
- Měsíček lékařský – odpuzuje mšice a háďátka, například je výborné pěstovat jej s růžemi, ale oceníte ho také mezi zeleninou či na okraji záhonů. Zářivé květy měsíčků zároveň přilákají opylovače, které s radostí vítáme.
- Bazalka a tymián – působí proti komárům, mšicím a molicím. Pokud je vysazena v blízkosti rajčat, zlepšuje také jejich chuť.
- Lichořeřišnice – odvádí pozornost od brukvovitých rostlin (kapusta, kedlubny apod.), láká mšice a ty se tak vyhnou zelenině (jedná se o tzv. obětní rostlinu).
- Afrikán (aksamitník) – mnozí již na něj trochu pozapomněli, ale pokud ho zasadíte do blízkosti rajčat, brambor nebo zelí, nemusíte se trápit s háďátky, molicemi či mandelinkami bramborovými.
- Česnek a cibule – tyto oblíbené plodiny jsou zároveň i skvělými ochránci například mrkve, rajčat či salátů před mšicemi, molicemi a červci.
- Levandule, rozmarýn a tymián – voňavé silice těchto rostlin jsou na jednu stranu neodolatelné pro opylovače, ovšem na druhou stranu takoví mravenci, komáři, molice či slimáci je nemohou vystát.
- Máta – rostlina, kterou milujeme do sirupů, osvěžujících drinků či čajů rozhodně nevoní mšicím, mravencům a některým druhům housenek. Dejte však pozor, jakmile má prostor, umí se nekontrolovatelně šířit.
Kromě odpuzení škůdců lze společnou výsadbu využít také ke zlepšení zdraví půdy, kdy například fazole či hrách vážou v půdě dusík. Přidat můžete i další rostliny jako kukuřici, která dusík potřebuje a zároveň takovým popínavým fazolím poskytne oporu. Když k nim přidáte ještě dýni, poslouží vám jako živý mulč potlačující růst plevel, ovšem zadržující půdní vlhkost.
Přírodní postřiky a odvary
Kdo by potřeboval chemii, když toho příroda tolik nabízí. Z nejrůznějších rostlin či kuchyňských surovin si poměrně snadno připravíte domácí postřiky proti škůdcům, které účinně působí na řadu škůdců. Jsou cenově dostupné, účinné a ekologické, tak je vyzkoušejte. Důležité je používat je pravidelně a nejlépe ráno nebo večer, aby rostliny neutrpěly popálení od slunce.
- Odvar z kopřiv – posiluje rostliny a odpuzuje mšice. Výluh připravíte smícháním 1 kg kopřiv s 10 litry vody, dále necháte 1-2 týdny kvasit a jen občas promícháte. Jako postřik se používá v poměru 1:10.
- Česnekový výluh – má repelentní účinek. Silné aroma česneku odpuzuje mnoho škůdců, včetně mšic, housenek a brouků. Jeho přírodní sirné sloučeniny působí také jako mírný fungicid. Postřik připravíte tak, že 5-6 stroužků česneku rozmačkáte a zalijete 1 litrem horké vody, poté necháte 24 hodiny louhovat a přecedíte.
- Cibulový odvar – využijte jej proti mšicím, padlí a plísním. Příprava je jednoduchá, asi 100 g cibule povařte v 1 litru vody, a to přibližně po dobu 30 minut. Následně nechte vychladnout a sceďte.
- Roztok z mýdla a oleje – účinný proti molicím, třásněnkám a mšicím, kterým narušuje jejich kutikulu. Roztok připravíte smícháním 1 lžíce rostlinného oleje a 1 lžičky přírodního (například jádrového) mýdla v 1 litru vody.
- Pelyňkový či rebarborový výluh – připravený odvar (listy povařte 20-30 minut, nechte vychladnout a sceďte) slouží jako postřik, přičemž pelyněk odpuzuje molice a housenky, rebarbora si poradí s padlím.
- Postřik z pálivé papriky – papričky obsahují kapsaicin, který dráždí škůdce a vyhání hmyz, jako jsou housenky a kobylky. Pálivý sprej je obzvláště účinný při ochraně listů a plodů před žravými škůdci.
Střídání plodin
Vypořádat se se škůdci lze i tak, že každoročně změníte plodiny pěstované na určitém prostoru. Takto narušíte životní cykly škůdců a chorob, které se zaměřují na určité rostliny, a zabráníte jejich usazování v půdě. Rovněž tímto způsobem zlepšujete stav půdy, neboť se vyrovnávají nároky na živiny. Například střídání rajčat a paprik, jež pocházejí ze stejné čeledi, s nepříbuznými plodinami, jako jsou fazole nebo mrkev, může zabránit chorobám přenášeným půdou. Nebo kukuřice je náročná na živiny a vyčerpává dusík z půdy, ovšem luštěniny jako fazole a hrách dusík do půdy dodávají. Střídání těchto plodin pomáhá udržovat rovnováhu živin
Dodržujte tedy tato pravidla:
Seskupujte plodiny podle čeledí, například rajčata a papriky, kapustovité rostliny (brokolice, zelí), luštěniny (fazole, hrách) a okopaniny (mrkev, řepa). Tyto skupiny každoročně střídejte.
Střídejte těžké plodiny (kukuřice, rajčata) s lehkými plodinami (cibule, česnek) a dusík vázajícími plodinami (fazole, hrách).
Vyhněte se výsadbě stejných nebo blízce příbuzných plodin na stejném místě po dobu nejméně tří let, abyste přerušili cykly škůdců a chorob.
Teď už zbývá jediné, popřát vám bohatou sklizeň.
Zdroj: Wikipedia Commons, brightlanegardens.com
Foto: Shutterstock
