Pololetní vysvědčení rozdáno a ne všichni doma jásáte a oslavujete. Špatné známky. Proč? Je mé dítě hloupé? Nespravedlivý učitel? Málo se učí? Rozhodně je dobré začít přemýšlet, kde by mohla být chyba. Také si vyjasnit mezi vámi a dítětem očekávání, možná přiznat i svůj rodičovský podíl na známkách a přijmout, co nelze změnit. Naštěstí, jako rodič, můžete dítěti pomoci v mnohém.

„Kdybys nebyl tolik na mobilu a raději se učil.“ „Rozhodně máš navíc, proč se nesnažíš?“ Podobné hlášky často říkají rodiče, když nejsou příliš spokojeni s vysvědčením svých dětí. Jenže opomíjejí fakt, že kromě rozumových schopností a snahy hraje ve schopnosti „učit se“ zásadní roli také to, jaký je dítě typ osobnosti – jak se jeho mozek přirozeně učí, jaký je jeho učební styl a pro co má vnitřní motivaci. Ale také to, jak se ve škole cítí, jaké jsou jeho silné a slabé stránky, jak moc je unavené, kolik kroužků musí stihnout, má-li pomoc od rodičů a další. Do známek se promítá řada faktorů. Proto je dobré ptát se, dívat se, vnímat i to co není vidět. Nesvádět na něco či někoho, ale hledat možnost nápravy. Odstranit rušivé vlivy a vylepšit domácí studijní plán.

Začněme u sebe

Jaké prostředí dítěti doma vytvářím? Může se v klidu učit? Pomáhám mu? Jak přistupuji k jeho domácí přípravě? Nechám ho chvíli odpočinout od mladšího sourozence? Proč chci, aby mělo samé jedničky? Chodí do školy, kterou si vybralo, nebo je to má volba? Jak mu s partnerem pomáháme v učení? Co si myslíme o učení, škole a jak se před ním o této tematice bavíme? Během své učitelské praxe se setkávám s tím, že známky jsou odrazem prostředí, ve kterém dítě žije. Dítě nemá klid na učení ani své domácí učební místo se stolem. Mladší sourozenec ho ruší a rodina nevnímá potřeby rozdílných věků svých dětí. Patrné je to zejména u prvostupňových dětí, které mají školkové sourozence a jeden pokojíček. Dále má vliv situace v rodině, jaký mají rodiče přístup ke vzdělání, jaké problémy jsou doma řešeny a samozřejmě čas strávený s dětmi. Bývají to i nároky rodičů, kdy příliš lpí na skvělých známkách v oboru, které je pro dítě cizí. Přijetím, že malý umělec nebude vynikat v počtech, bývá úlevné pro obě strany.

Vytvořte mu studijní prostor

Má vaše dítě vlastní stůl nebo pracovní prostor někde v domě, kde se může soustředit na studium? Je stůl dobře osvětlen a bez rušivých vlivů, jako televize, pohled na hromadu hraček atd? Nechte dítě, aby si svůj  studijní prostor vyzdobilo dle svého. Pořiďte mu různé studijní pomůcky, jako pořadače, barevná lepítka, zvýrazňovače, různá pera a naučte ho je používat, a také uklízet, aby mělo své studijní místo čisté, ideálně každý večer. Pomáhejte mu učit si věci organizovat, zapisovat a popisovat.

Připravujte se průběžně

Pouhá kontrola učiva před testem nemusí být nutně tou nejlepší metodou, jak zajistit, aby bylo vaše dítě připravené na nadcházející test. Místo toho ho povzbuďte, aby vyzkoušelo interaktivnější přístupy, jako je vyplňování praktických testů, online cvičení nebo používání různých her, kde si může trénovat paměť, koncentraci nebo abstraktní myšlení. Skvělou strategií, jak se ujistit, že látce skutečně rozumí, může být to, že budete dítěti klást  otázky ke kontrole a nechat ho, aby vám nahlas vysvětlilo: Jak poznáš …? Jaké používáš pravidlo?… Pokud víte, že jako rodič na vysvětlení učiva už nestačíte, či to není ve vaší časové kapacitě, poptejte se po doučování. Individuální přístup jiné osoby, která ví, jak látku vysvětlit v klidu a dle potřeb dítěte se vyplatí. Doučování může být krátkodobé či dlouhodobé. Opakujte si látku průběžně, každý den udělejte trochu od každého. Matematiku má na starosti manžel, který v ní vyniká, vy se zas s dítětem mrkněte na češtinu a vědy. Nebo klidně naopak.

Vyhněte se také rozptýlení. Naučte svého studenta, jak odložit počítač a vypnout všechna ostatní zařízení, která mohou sloužit jako forma rozptýlení při studiu. Multitasking také ubírá na učení, takže povzbuďte své dítě, aby se soustředilo na jeden předmět po delší dobu, než přejde na jiný předmět. A především zajistěte, aby vaše dítě mělo zdravé spánkové a stravovací návyky, aby se maximálně soustředilo a co nejvíce využilo čas strávený studiem.

Zjistěte, jaký učební styl mu vyhovuje

Děti nejsou stejné. Jedno více nasává vědomosti očima, jiné sluchem, a to které si to prakticky nevyzkouší, jako by nebylo. Proto si všímejte, jak se dítě nejlépe učí. Stačí mu ve škole slyšet výklad a ví? Co přečte a zvýrazní si, tak ví? Nebo si potřebuje zapsat, vyrobit, využít praktické pomůcky? Pokud budete vědět, co je dítěti vlastní, přizpůsobte tomu i styl přípravy. Navíc na děti působí i styl učitele, jakým učí. „Výukový styl učitele může být pro určité děti ve třídě naprosto vyhovující, zatímco pro jiné velmi nevýhodný. Tyto děti se pak neustále přizpůsobují něčemu, co není pro jejich mozek přirozené. A my – rodiče – je obviňujeme z nedostatku snahy. Jenomže ony se paradoxně dnes a denně překonávají,“ popisuje častou situaci psycholožka Šárka Miková, autorka řady knih (např. Milovat nestačí), které vycházejí z její osobnostní teorie, tzv. Teorie typů. Jaké základní typy podle jejich přirozených potřeb, s nimiž se narodí, psycholožka Šárka Miková rozlišuje? A jaký výukový styl jim je tedy přirozený? Jaké aktivity jim jdou doslova „samy“ a co jim naopak může dělat obtíže?

Typy osobnosti s vrozenými potřebami svoboda a okamžitý dopad

Tyto děti se potřebují učit zapojením smyslů, používat praktické pomůcky a vidět spojení učiva s jejich životem. Aby něco pochopily a zapamatovaly, potřebují to doslova zažít na vlastní kůži a ideálně se přitom pohybovat. Ve výuce, kde jenom sedí a mají vnímat výklad učitele, se v podstatě nemohou nic naučit. Často to pak dohánějí s rodiči doma.

Typy osobnosti s vrozenými potřebami rozumět a prověřovat a kompetentnost

Tento typ dětí se musí překonávat, když jim učitel logicky nevysvětlil, proč mají něco dělat. Případně tehdy, když mají trénovat něco, co už pochopily, ale ony chtějí jít dál, učit se něco nového.

Děti s potřebami jedinečnosti a harmonie

Tyto děti se hůř učí tehdy, když je učitel přísný a ony mají pocit, že se o ně osobně nezajímá. A také jim dělá problém, když je výuka příliš systematická a metodická bez možnosti zapojit fantazii a kreativitu.

Děti s potřebami stability a spolehlivosti

Pro tento typ dětí je problematické prostředí, které je nepředvídatelné a kde je až příliš možností si volit, co, kdy a jakým způsobem se budou učit. „Školy se svobodným přístupem ke vzděláváním jsou přitom právě takto založeny. Tyto děti ale potřebují velmi konkrétní zadání, ideálně příklad, jak může výsledek vypadat, nebo postup, který přímo vede k cíli,“ vysvětluje zkušená psycholožka. „Poté dochází k paradoxu, že rodiče dali dítě do svobodné školy, aby co nejvíc rozvíjelo svůj potenciál, ale ono je bez podpůrného vedení zejména u kreativních zadání a komplexnějších projektů ztracené.“

Vyberte pečlivě pro dítě školu, aby se v ní cítilo dobře

To je jeden z pilířů dobrých výsledků. Jak již bylo zmíněno, každému dítěti nemusí vyhovovat školy, které jsou více založeny na kreativitě a svobodě projevu. „Rodiče, kteří mají možnost školu dítěti vybrat, bohužel většinou nezohledňují osobnost dítěte a vybírají školu spíš pro sebe než pro něj. Jim by se možná v dětství v takové škole líbilo, ale jejich dítě nemusí být osobnostně stejné,“ objasňuje psycholožka Šárka Miková. Důležité je i jak se v nich cítí. To rozhodně nepodceňovat. „Špatné školní výsledky kvůli špatným vztahům v kolektivu mohou mít děti napříč všemi typy osobnosti. Dle průzkumu společnosti SYRI udává 25 % žáků 6. tříd, že nemají ve škole přátele a necítí, že by do školy patřili a vrstevníci je měli rádi. A to bohužel negativně ovlivňuje schopnost jejich mozku se ve škole učit,“ uzavírá problematiku Šárka Miková.

Autor: Mgr. Petra Kubalová, pedagog, výchovný poradce

Zdroj: Mgr. Petra Kubalová, pedagog, výchovný poradce; psycholožka Šárka Miková, kniha Milovat nestačí

Foto: Pexels.com/ autor textu Olia Danilevich

Tagy:

©2025 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account