114

Vzhledem k tomu, že jí v krvi koluje cikánská krev otce, musela se potýkat s odsuzováním a nelítostnými poznámkami okolí. Její táta fyzicky i psychicky ubližoval nejen jí, ale také mamince. Musela si projít velikou zkouškou, absolvovat spoustu životních lekcí, aby konečně našla samu sebe. A že se hledala velice dlouho. Její cesta byla trnitá, plná pádů, omylů, traumat, bolesti, slz, utrpení. Ale ona se nevzdala. Naopak – každé upadnutí, každý kopanec, každé další zklamání, vedlo jen a pouze k jejímu posílení. Takhle to totiž funguje. Pády  toho, kdo si myslí, že nemá již více síly, najde síly ještě více. Nejinak to bylo u Evi, příjemné a empatické ženy, která si své místo tady musela doslova vybojovat. Nevzdala se, přestože chtěla svůj boj vzdát několikrát. Je štěstí, že v sobě objevila svou skrytou sílu a energii, protože tak může šířit své myšlenky mezi ostatní. Objevila v sobě potenciál a schopnost pomáhat a směrovat toho, kdo je v úzkých a neví, která cesta je správná.
„Myšlenka na ukončení mého života ve mně byla snad odmalička. Věřila jsem tomu, že jsem nemilovaná. Nerozuměla jsem tomu, co ke mně máma vlastně cítí. Ona byla velmi zraněná žena a tak moc svou lásku nedávala najevo. Tedy dávala ale jinak, než jsem potřebovala, a to jak jí dávala, jsem chápala jako samozřejmou věc od rodiče k dítěti. Nedávno jsem se své mamce omluvila za vše ošklivé, co jsem jí jako dospívající řekla, protože jsem pochopila, že to rozhodně SAMOZŘEJMOST nebyla. Takže myslím, že myšlenka se nikdy nevzdala, myšlenka tam byla. První chvíle, kdy jsem si ji uvědomila, je z mého dětství.“
Ale přišel moment, kdy si naplno uvědomila, že takhle žít nechce a nemá. Ovšem, co všechno k tomuto pochopení vedlo? Těch pádů, kdy Eva už nechtěla jít dál, bylo mnoho. Vždycky po nich přišlo uvědomění, že to nemůže udělat kvůli synovi, ale také pochopení, že musí začít znovu. A poté přišla chvíle, kdy doopravdy pochopila, co znamená začít znova.
„Pochopila jsem, proč se pády opakovaly. Já sice začala znova, ale právě podobně jako předtím, než jsem došla k pádu. Takže nyní vím, že znova je jinak, s jiným nastavením a s jiným přístupem k sobě. Přestože jsem si dříve myslela, že ho mám, tak nebyl. Největší změna a nejhlubší myšlenka na ukončení života přišla v roce 2011 a poslední transformace, kterou jsem procházela, ale bez myšlenek na ukončení života, byla loni. Ta mi pomohla s prožitím a ukotvením si nových vnitřních nastavení.“
V jejím životě hrají velikou roli její dvě malé děti, které přišly v ten správný moment, přesto každé za úplně jiných podmínek. Syn vstoupil, když Eva nebyla připravena, holčička se objevila v době, kdy už se její máma “uzdravila”. Chtěla jsem znát rozdílnost jejich vstupu do Vašeho života a Eva mi sdělila následující:  
„David přišel, abych ve chvílích, kdy jsem svůj život chtěla vzdát, mě jen tím, že je držel zpět, a já měla sílu pokračovat. Protože bych mu nedokázala takto ublížit. On byl ta má záchranná brzda a motivace k pokračování. A Lia, ta ve mně probudila ženu, laskavější, láskyplnější a vnímavější. Ženu, která bude s láskou a pochopením pečovat o svou rodinu a zároveň o své klienty. Moje děti jsou mé dary a já je oba moc miluji. Bála jsem se, že jedno bude milovanější než druhé. Sama jsem byla „jedináček“, moji sourozenci byly o x let starší než já. A tak jsem nevěděla, zda dokážu svou lásku dělit. Nemusím ji dělit, protože je tu pro oba stejně. Oba dva mě vnitřně sjednotili a já cítím, že takhle jsem celistvá. Navíc konečně mohu říci, že David má milujícího otce, byť není biologický, a Lia taktéž.“ 
Eva je velmi zajímavá kvůli své ochotě a nadšení pomáhat lidem v době, kdy ztratí směr, sami sebe, svou hodnotu, své sny. Ona sama tvrdí, že nepomáhá, ale spíše nasměrovává, ukazuje na důležitost cesty k sobě samému. Poodkrývá souvislosti mezi prožitými situacemi/bloky/traumaty a současným životem. Snaží se, aby klientky pochopily, co vše je ovlivňuje z jejich minulosti a jak se to v současnosti projevuje. „Pokud narazím na problém, který je potřeba zpracovat jinak nežli hovorem a pochopením, doporučuji vhodné metody. Schopnost „vidět“ jsem měla už odmalička. Toto vše se spojilo a vytvořilo celek.“
Já osobně vidím v její práci veliký smysl. Eva sama je velmi vděčná, když ji vyhledají lidé, kteří jsou ochotni se otevřít. Je to pro ni veliký dar. Oni do ní totiž investují důvěru a ta je velmi cenná, alespoň pro ni ano. „Mám samozřejmě radost, když vidím, jak jim během sezení padá kámen ze srdce a oni najednou vidí cestu, po které mohou a hlavně chtějí vykročit. Mám skvělý pocit, když vidím, že jim má slova dala sílu na to, aby vykročili vpřed, a jsou ochotni měnit sebe a svůj život. V tom vidím největší smysl mé práce.“
Kdyby některá z váš ŽEN měla zájem o právě vzniklém kalendáři od Evi Femi s názvem Kartoskopy pro rok 2016, stačí ji kontaktovat na uvedené internetové adrese http://www.vedomevhledy.cz/

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account