„Budeš mít ve svém koutku Power Plate“, mi přistálo v emailu od naší Evči, když jsme finišovaly přípravy akce Den, kdy se budu mít ráda na Floře. No jasně! Kde jinde, než v koutku „zdraví a krása” a u koho jiného než u mě, která místo módní kabelky věčně tahá sportovní tašku s úborem. Chci to ale vyzkoušet, mi hned prolítlo hlavou, abych věděla „vo co gou”. Já totiž ráda vím.:-)
Byla to rychlovka. Za čtyři dny už mířím na Václavák. Místo jsem dostala předem detailně popsané. S mým smyslem pro orientaci jsem si ale zapamatovala jediné – pasáž Jalta. Tu jsem našla hnedka, ale v ní jsem se dokázala tak zamotat, že mě zachránil až pán z kadeřnictví, který mě vstupem pro zaměstnance dovedl do Bomton Power Conceptu. Za pár minut už stojím na tom vibrujícím stroji a začínám klikovat, dřepovat, dělat výpady, výskoky a výdrže a všemožné jiné cvičební polohy a pohyby. Dohoda ale byla předem jasná. Za dva dny máme naši velkou akci na Floře a potřebuju normálně fungovat. Takže to bylo hezky na pohodu, žádná divočina. Dohoda klapla. Což bylo super, nic mě nebolelo, ale já přesto tajně doufala, že aspoň trochu ucejtím po těle nějaký napětí, trochu takový tý příjemný bolesti nebo něco, co by mi připomínalo zážitek ze cvičení. A ono nic. Asi jsem to tedy flákala až moc.:-)
Takže padl návrh na odvetu a já k tomu připojila přání, ať je to fakt mazec, že si to chci pořádně užít a zažít, o čem to cvíčo na Power Platu vlastně je. Přání se maj plnit, no ne? A já dostala, co jsem chtěla. A to do nejmenšího detailu. :-D:-D Jestli jsem si doteď myslela, že mám fyzičku jakože v pohodě (vždyť uběhnu 10 kiláků s úsměvem, lekce Heatu mi nestačí, tak dávám rovnou dvě za sebou), tak tato druhá zkouška mi to během 30 minut vyvrátila hned několikrát a moje sportovní sebevědomí se několikrát během cvičení propadlo až do vestibulu metra Můstek. Při závěrečné masáži, kdy už jsem jen ležela na tom vibračním stroji a nechala si namasírovat všechny svaly, který dostaly zabrat, včetně těch, o kterých jsem doteď neměla ponětí, že je mám, jsem přemýšlela, jestli zvládnu dojít na tramvaj nebo si raději zavolám taxíka. 😉
Každopádně, to ale stálo za to. Za to vyzkoušet něco novýho. Zažít si, že i obyčejnej dřep je na Power Platu slušná makačka. Zjistit svoje limity a posunout je. A hlavně!!!! Užít si to tak, že endorfiny ze mě cákaly ještě další dva dny, a kdyby to šlo, tak bych je mohla rozdávat.:-)*heart*
A jestli půjdu i potřetí? Jasný, že jo, to bych nebyla já, abych to vzdala! A už teď se těším! A vy se těšte na další blog, jak vibruju, cvičím a mám další zážitky s Power Platem a taky Vám napíšu, co a jak tam cvičím a jak to zvládám a nezvládám.;-)
A co vy, láká vás to vyzkoušet? Přidá se někdo?;-)
