85

Cukr je hlavní zdroj energie pro náš mozek.
To ale  neznamená, že se musíme ládovat kostkami cukru, sladkými  nápoji  a  sladkostmi. Přinese nám to sice rychlý příval energie, ale jen na krátkou dobu.
Chutě na sladké nás provázejí naším životem častěji než je zdrávo.
Čím to je způsobeno?
Z mého pohledu tak  ukájíme emoční strádání.
Všude přítomný stres, tlak života, frustrace, nespokojenost sami se sebou  a  se svým životem nám dává impuls „šáhni po sladkém“.
Jsme netrpělivý, vše chceme hned teď. Nač tedy čekat.
Koncentrovaný cukr je vždy po ruce v sušenkách, v rádoby čokoládách, müsli tyčinkách, které se tváří jako zdravá svačinka.
Šup do pusy s uspokojivým pocitem návalu energie.
Jenže!
Takto získaná energie je krátkodobá, velmi brzy prudce poklesne a my se budete cítit ještě hůře než předtím. Následuje další útlum a chuť na další dávku.
Závislost.
Pokud se stravujeme během dne špatně, večer jsme jak utrženi ze řetězu a jsme k nezastavení.
Touha po sladkém zvítězila.
Mozek je velice citlivý na pokles svého hlavního zdroje energie.
Prudké zvýšení hladiny glukózy v krvi střídá prudký pokles a toto kolísání má za následek naší únavu, nepozornost, náladovost a ospalost.
Nesladit nestačí.
Velký pozor si dejte na skryté cukry i v podobě umělých sladidel v potravinách.
Marketing potravinářského průmysl láká ke konzumaci potravin a nápojů „bez cukru“.
Alibismus, že něco konečně děláme pro své zdraví.
S přirozeným cukrem v normálních dávkách se tělo vypořádá. Tedy pokud se pravidelně hýbeme a zdravě jíme. Ale co aspartam nebo glukozo-fruktózový sirup?
První zmiňovaný byl vytvořen jako bojová látka.
Ano, čtete dobře.
Bojová látka a my s nim sladíme?
Kocourkov.
E 951 je syntetické sladidlo dvěstěkrát sladší  než běžný cukr. V těle se rozkládá na tři látky. Fenylalanin, kyselinu asparagovou a methanol. A aby toho nebylo málo – zvyšuje chuť k jídlu.
Najdete ho v jogurtech. Dětských nápojích, ovocných pivech, ve žvýkačkách. V šumivých tabletách. V ochucených nápojích.
Je všude.
Je dostupný, levný a hlavně toxický.
Už v osmdesátých letech se objevily první hlášky o jeho škodlivosti, dokonce v  roce devadesát šest byl, v rámci studie na krysách, dokázán zvýšený výskyt rakoviny mozku.
Jaký je výsledek?
U nás je stále povolen a nemocných je víc a víc.
Glukózo – fruktózový sirup.
Další objev současnosti, který najdeme naprosto všude. Dokonce v mase, které není masem, ale masným výrobkem, v šunce, v jogurtech, v ochucených nápojích.
Milují vaše děti zdravou svačinku BRUMÍKA?
Pak si přečtěte složení!
Budete se divit čím je krmíte.
Jak se glukózo-fruktózový sirup vyrábí?
Na způsob výroby přišli v Japonsku. Základem je obilný škrob, nejčastěji kukuřičný nebo pšeničný. U nás se používá pšenice. Zrno se nejprve rozemele, oddělí se škrob a přidají enzymy. Ty přemění část glukózy  na fruktózu.
Proč je výhodný?
Jeho výroba je mnohem levnější.
Má vyšší sladivost.
Je tekutý.
V pekařství a cukrářství  zajistí větší vláčnost a delší čerstvost pečiva.
Výrobci si mastí kapsu a lidské zdraví?
Moderní sladidlo se v těle chová jinak než cukr řepný nebo třtinový. Jde o bílý jed, který může za obezitu, srdeční nemoci, cukrovku II.typu, nemoci ledvin.
Je vaše dítko hyperaktivní?  Překontrolujte složení jeho stravy a pokud na sto procent odbouráte cukry, umělá sladidla a glukózo – fruktózový sirup, už druhý den ho nepoznáte.
Říkáte si, co je na fruktóze špatně, vždyť jde o ovocný cukr? Příroda je však mocná. Když nám dala sladké plody, napěchovala je i vlákninou. Ta způsobí, že ne všechna fruktóza se stačí ve střevě vstřebat. Zároveň ovoce obsahuje řadu enzymů, které se podílejí na štěpení cukrů.
Čím tedy sladit?
Raději ničím.
Tvrdím, že mám tak sladký život, že si ho už doslazovat rozhodně nemusím.
Není nic jednoduššího než jíst  základní potraviny, kde přidané látky nejsou a číst pozorně etikety.
Doporučuji med, agáve sirup a stévii.
 
Ať vám chutná život!
 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account