Antibiotika patří ke klíčovým pomocníkům v medicíně, avšak rezistence bakterií vůči antibiotikům představuje jednu z nejtěžších výzev medicíny 21. století. V České republice se totiž rozmohlo v posledních letech nadužívání a nesprávné užívání antibiotik, v jehož důsledku se zvýšil počet rezistentních kmenů způsobujících obtížně léčitelné infekce. V rámci Evropy se tak řadíme mezi státy s největší spotřebou antibiotik. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o jednu z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.

Antibiotická léčba je základním pilířem moderní medicíny a život zachraňující léčbou. Nejde přitom jen o terapii těžkých infekcí, na které se před objevením antibiotik běžně umíralo, ale u určitých skupin pacientů také o jejich prevenci. Bez antimikrobiálních léčiv bychom nebyli schopní provádět řadu rutinních chirurgických zákroků nebo ochránit křehké nemocné.

Antibiotická rezistence jako tichá hrozba

Bakterie jsou evolučně velmi přizpůsobivé a na mnoho antibiotik si vytvořily odolnost. Geny, které jim tuto odolnost dávají, se navíc mezi bakteriemi rychle šíří a často se přenášejí i mezi různými druhy. Tyto multirezistentní bakterie, známé jako superbakterie, jsou proto velkým problémem po celém světě. „Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu. Znamená to odhadovaný nárůst mezi roky 2022 a 2050 o 70 %. Nejvíce postiženou skupinou budou podle předpovědi osoby starší 70 let,“ upozorňuje MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Antibiotika viry rozhodně nezabijí

Jednou z nejzásadnějších příčin šíření antibiotické rezistence je nadužívání a nesprávné používání antibiotik. Zbytečné nasazování antibiotické léčby má několik příčin. Nedostatečně informovaní pacienti často na lékaře tlačí, aby jim antibiotika předepsal, neboť mají dojem, že se jim rychleji uleví. Podle průzkumu z roku 2021 podání antibiotik po svém lékaři požadovalo až 40 % pacientů. „Řada běžných infekcí, především infekcí dýchacích cest, se kterými pacienti své praktické lékaře navštěvují nejčastěji, je přitom způsobena viry. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,“ popisuje MUDr. Adámková.

Lékaři předepisují antibiotika nesprávně

Někteří lékaři antibiotickou léčbu předepisují automaticky, aniž stanoví původce. Nemocní pak mohou vystřídat několik různých antibiotik, než se „trefí“ a infekci se podaří potlačit. Důsledkem je vznik a šíření rezistentních bakterií, kdy dochází ke zhoršení účinnosti antibiotické léčby nejen u běžných infekcí, ale i u těžkých infekčních onemocnění. Pro předcházení těmto problémům je proto nutná také opakovaná edukace lékařů o správné praxi v předepisování antibiotik.

Důležitou úlohu v prevenci nadužívání antibiotik mají však i lékárníci. Nezastupitelní jsou při edukaci pacienta, kterého by měli při vydání léčiva poučit o správném užívání. Zejména je nutné, aby pacient dodržel dobu léčby nastavenou lékařem. Některým pacientům je také třeba trpělivě opakovaně vysvětlovat, že si nespotřebovaná antibiotika nemají schovávat „na horší časy“ a nasazovat si je při příštím onemocnění bez doporučení lékařem.

Nejčastější dotazy pacientů

Když se necítíme dobře, často hledáme rychlé řešení, abychom byli zase fit. MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze, odpovídá na nejčastější dotazy pacientů, kteří vyžadují antibiotika i při viróze.

Proč mi nedáte antibiotika, když mám horečku?

Lidé si často spojují horečku s bakteriální infekcí, i když je běžná i u virových onemocněn. Navíc je to přirozená obrana organismu, která je vlastně chtěnou reakcí a je dobré ji tišit, až když přesáhne určitou hranici cca 38,5 stupně.

Když mám bolest v krku, nejsou antibiotika náhodou nezbytná?

Bolest v krku bývá častým příznakem viróz, jako je nachlazení nebo chřipka, a pacienti často věří, že ji lze vyléčit jen antibiotiky. Antibiotika však na viry nezabírají. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu, kdy stačí symptomatická léčba. Příznaky vymizí obvykle do týdne.

Ale minule mi antibiotika pomohla, proč je teď nepotřebuji?

Pacienti často přikládají antibiotikům úspěch z předchozí léčby, i když mohlo jít o virové onemocnění, které se zlepšilo přirozeným průběhem.

Když mám zvýšené/hraniční hodnoty CRP, tak přeci mám bakteriální infekci a potřebuji antibiotika, že?

Test CRP také není plně vypovídající. Existuje šedá zóna, kde se může pohybovat i silná virová infekce, případně lehká bakteriální, ale přesto není třeba nasazovat antibiotika okamžitě. Test CRP není specifický pouze pro bakteriální infekci, jedná se o průkaz „nějaké“ zánětlivé odpovědi, která ani nemusí být vyvolána infekcí. U těžších virových infekcí jsou běžně hodnoty CRP zvýšené a antibiotika lékař nepředepisuje.

A co když se mi viróza zkomplikuje, není lepší začít s antibiotiky rovnou?

Pacienti mohou mít obavu, že čekání na zlepšení bez léčby může zhoršit jejich stav, a chtějí preventivně antibiotika. Všeobecně je velký problém s užíváním antibiotik preventivně – nefunguje to.

Jak poznáte, že nemám bakteriální infekci?

Pacienti často vyjadřují nedůvěru k diagnostickým schopnostem lékaře, zvlášť pokud není proveden například výtěr z krku nebo CRP test. Podle příznaků ani pocitů pacienta nelze přesně určit příčinu infekce. Rychlé domácí testy, jako je CRP, také nejsou spolehlivé. Negativní výsledek CRP testu znamená, že pacient nemá infekci, i když se necítí dobře. Pozitivní výsledek ale nerozliší mezi virovou a bakteriální infekcí.

Ale kašel už mám týden, antibiotika by mi určitě pomohla!

Chroničtější symptomy jako dlouhotrvající kašel nebo rýma bývají mylně považovány za znak bakteriální infekce. Je třeba si uvědomit, že různá onemocnění dýchacích cest trvají různě dlouho. V případě infekcí průdušek nebo průdušnice symptomy, jako je kašel, přetrvávají minimálně tři týdny a antibiotika tuto dobu v žádném případě nezkrátí. Při déle trvajícím kašli (déle než tři týdny) je třeba pátrat po příčině, protože se může jednat o projev závažného neinfekčního onemocnění a antibiotika situaci opět nevyřeší.

Zdroj: SZÚ – www.antibiotickarezistence.cz, MUDr. Václava Adámková, Ph.D.

Foto: Shutterstock a se souhlasem SZÚ

Tagy:

©2025 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account