148

Už vážně nechci být na všechno sama, píše v blogu Kathrin.
„Hledám muže se silnýma rukama a laskavým srdcem.“ 

Začínám mít opravdu velkou averzi na slovo “SILNÁ” … nejčastější rada a komentář z okolí, co znám. Věty typu “musíš být silná” nebo “ty to zvládneš, jsi silná”. Jsem slušně vychovaná a tudíž vím, že se na lidi nekřičí. Ale cholerik ve mě si pokaždé potichu zařve: “To teda nemusíííííím.”.
S věkem mě navíc opouští emancipace. Jasné, že nechci na nikom viset jak těžký balvan, nic nedělat a nechat se táhnout. Ale už vážně nechci být na všechno sama. 
Po jednom večeru, kdy se u mě sešly kamarádky a povídaly jsme si, mi začaly hlavou zběsile běhat myšlenky. Všechny jsme si tak nějak podobné. S podobnými osudy. Chlácholily jsme se, že takto nejsme jediné a kolik že takových žen kolem nás je. A přišlo na klasické věty o tom, že žena musí být silná a co všechno musí ustát. A já při tom začala pociťovat onen zvláštní vzdor, když tyto věty poslouchám. A začala jsem se sama sebe ptát. V jaké to žijeme době? Kdy to po staletí bylo takto nastaveno jako dnes? Co se dnes od ženy vlastně očekává?
Tolik žen je se svými dětmi samo. Starají se o všechno samy. Mají si pomoci samy, mají být silné. Mají pracovat a budovat si kariéru, do toho rodit děti a být jim laskavými matkami. Jde to vlastně vůbec skloubit a nezpůsobuje to schizofrenii? Kdy se od ženy očekávalo toto? Možná během válek. Ale společnost nebyla nastavena tak, že je to normální. Pomáhaly si buď navzájem nebo se jim dostalo pomoci okolí. Žena neodešla z domu sama, měla vedle sebe muže. Měli každý svou roli.
A dnes?
Vždyť i samotní muži si říkají o pomoc ženám tam, kde si jindy vystačili sami. A na druhou stranu nepřebrali nic z jejich dosavadních povinností. Skutečně bych chtěla být ženou. Ženou ve své laskavosti, něžnosti. O kterou bude někdo pečovat, pomáhat jí nosit těžké věci, večer ji milovat. A ona tuto lásku bude předávat dál svým dětem a oplácet muži, kterého má vedle sebe. Bude mu pomáhat tam, kde jsou jeho ruce neobratné a nemotorné. A on jí tam, kde jsou přesně takové ruce potřeba.
Nemáte pocit, že jsme si zachovaly fráze a rčení našich maminek z dob kdy muži byli jiní, aplikujeme si je na dnešní dobu a tím jsme si přidaly jen víc práce a starostí? Asi si dám inzerát: „Hledám muže se silnýma rukama a laskavým srdcem.“. 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account