Nemám moc ráda Talk show. Občas ale udělám výjimku a podívám se na pana Krause nebo pana Šípa. Mám celkem ráda jejich lehce ironický pohled na svět a vedení dialogu ve stejném smyslu.

Talk show s dětmi: Když se zábava střetne s výchovou

A tak jsem se uvelebila u televize, že si odpočinu a nechám se bavit. Pan Kraus měl jako prvního hosta modelku Helenu Houdovou. Přivedla s sebou svého odhaduji 5-6 let starého syna a začala hovořit o stylu RAW. Bylo vidět, že řeší úplně jiné problémy než maminy na mateřské, které sotva vyjdou s výplatou, ale to řešit nechci. Spíš mě zarazil chlapeček. Zlobil. Ano, je to dítě a nudilo se, takže je pochopitelné, že bude asi rušit. V tom případě bych ho ale s sebou nebrala do Talk show. Prý, ale když slyšel že maminka bude v televizi, chtěl za každou cenu jít taky. A tak tedy šel. Hned v začátku jsem zaregistrovala, že se nevhodně choval k moderátorovi, to ale přešel pan Kraus ironií a smíchem. Po chvíli povídání si s modelkou se ozvalo: „Au, On mě kousnul.!“ Věřte nevěřte, dítko kouslo maminku do ruky, a ona se usmála a s konstatováním, že ji synek kousnul, ho pohladila, usmála se na něj a …nic. Zareagoval pan Kraus slovy: A dostal jsi už chlapečku někdy nabacáno? Modelka se usmála, bylo vidět, že hošík nikdy ani plácnut přes ruku nebyl. A tak ji během rozhovoru kousnul ještě asi 3x, vždy s pohlazením. Musela mu být přinesena jiná voda k pití, protože tu co měli ve studiu nechtěl. Výsledek byl, že jsem se přestala úplně soustředit na rozhovor a sledovala co kluk udělá. Promiňte mi to pojmenování, ale to dítě opravdu spratek bylo. Můžou se do mě maminky, co uznávají volnou americkou výchovu pustit, že tomu nerozumím. Omyl, dámy, já sama mám čtyři děti, a kdyby mi tohle vyváděly, styděla bych se a byly by velmi důrazně pokárány.

Nemusí být za každou cenu bité, ale pokárání by přijít mělo. Krom toho, že jsem matka, jsem pracovala i jako učitelka. A vím, že děti, vychovávané volnou metodou mají v životě problémy. A jejich rodiče později také. Děti musí mít určité mantinely, za které pak už nesmí. A je jim pak líp, jsou šťastnější. Zažila jsem pár maminek, které mi na rodičovském sdružení u čtvrťáků plakaly, že své děti nezvládají. Volná výchova nebyla prostě to správné. Ale na druhou stranu, ať si každý vychovává své dítě jak chce, že? Jenže upřímně mě děsí, že jednou až budu stará a třeba v domě s pečovatelskou službou bude o mně pečovat právě Spratek. Dlouho po pořadu mi chování dítka vrtalo v hlavě.

Tak jsem se rozhodla, že se z toho „vypíšu“. Opravdu nejsem zastánce bití. Já sama jsem v dětství několikrát dostala. Vždycky to bylo zaslouženě a mělo to na mě následky – pochopila jsem totiž, že autorita se musí poslouchat, že některé věci jsou nebezpečné a dělat je prostě nesmím, i když mě k tomu někdo navádí, pochopila jsem, co je správné a co ne. Pamatuji si ty tresty doposud. Účel byl splněn.
Já sama jsem své děti nebila – až na pár výjimek – to když dcera se spolužáky vlezla na zakázanou stavbu a hráli si s kabely pod napětím, když syn přebíhal s kamarády před jedoucími auty, dodnes si to pamatují, přestože dostali každý jen 3 rány rukou na zadek. Hrdá na to nejsem, ale vím, že moje děti podobné věci už dělat nebudou a také vím, že i kdybych je posadila před kameru, budou se chovat slušně. Nebo myslíte, že nemám pravdu?

Zdroj foto:Pixabay.com

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account