Něco na nervy. Škoda, že jsem si jí nenechala na včerejšek. Předevčírem mě začalo bolet ucho čím dál víc. Což je u mě průser. Necítím ani když se říznu. Takže když něco cítím, je to vždy horší. Asi tak jako když někdo brečí bolestí. Já to dávám s úsměvem. Asi problém, protože to nevypadá jako urgent.
Předevčírem jsem uspala Matýska, vyřídila hlídání a i doprovod (kdyby náhodou mi to ucho píchali). Jenže jsem usla i s ním a na pohotovost jsme dorazili ve čtvrt na 11 večer. Poslali mě domů, že ráno mám jít do polikliniky.
Šla jsem. Hned ve dveřích sestry, že prej mám jít k obvodní a mít doporučení. Šla jsem tedy pro doporučení a zpět. Tak mi bylo řečeno, že se mám objednat. Šla jsem domů a volám tam.
Ženská na recepci mi říká, že urgentní případy berou okamžitě od půl 8 do 10 a pokud to stíhám, mám přijít. Jako wtf? Však jsem říkala, že je to urgentní, nejspíš zánět a nepustily mě ani dovnitř.
A tomu se říká levá ruka neví co dělá pravá.
Jen pro info – pohotovost je do 22:00 v nemocnici.
