96

Příroda.
Zvířata.
Lidé.
Dnes jsem dokoukala film „Pozemšťané“.
http://www.youtube.com/watch?v=52mX6uCbVto&ytsession=JiJWDhevqLr8ljARwTjo5ynU3-PFJrvL4_EV6AH2BwsuOwya7rgTho3kWbraepqL8v_3v66tafeF3vwUEgVRDwhrWH_qwO2MXnNYd4a-BESjfzny66zmgxbttvfudFqnK_KDhtiH-StAjG3vCSmHs4mNIiuGD4WS3sPrG3xiWqxua24UmD9yhH91blNkdcWeewYKSUWeAvkwIgxjmM5iOybsjZVFxukLAW0zqxHBsVy7RXAb5uxQpRc9C_TUloEqz0BsU1W15-CL9FMveG1JbJxyWraFMY0N&oref=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D52mX6uCbVto%26ytsession%3DJiJWDhevqLr8ljARwTjo5ynU3-PFJrvL4_EV6AH2BwsuOwya7rgTho3kWbraepqL8v_3v66tafeF3vwUEgVRDwhrWH_qwO2MXnNYd4a-BESjfzny66zmgxbttvfudFqnK_KDhtiH-StAjG3vCSmHs4mNIiuGD4WS3sPrG3xiWqxua24UmD9yhH91blNkdcWeewYKSUWeAvkwIgxjmM5iOybsjZVFxukLAW0zqxHBsVy7RXAb5uxQpRc9C_TUloEqz0BsU1W15-CL9FMveG1JbJxyWraFMY0N&has_verified=1
 
Už dlouhou dobu vím, že my lidé jdeme špatnou cestou. Žijeme v destruktivní společnosti.
Platí jedno „jak zasejeme – tak také sklidíme“.
A opravdu začínáme sklízet. Vše se nám vrací v podobě nárůstu zdravotních komplikací.
Konzumní společnost nám zavřela oči a zatemnila mozek. Jinak to není možné.
Film jsem několikrát musela přerušit a to si myslím, že jsem dost srdnatá.
Tohle byla síla.
Obraz krutého světa lidí.
Jsme krutí sami k sobě, k druhým, ke zvířatům a k samotné přírodě.
„Dokud budou na světě jatka,  budou i pole válečná“. Lev Nikolajevič Tolstoj.
Od dětství nemám ráda dostihy, cirkusy. Vždycky jsem to vnímala jako týrání zvířat. Týrání zvířat pro zábavu lidí.
Bolí mě žaludek a je mi na zvracení.
Film mě opravdu dostal.
Živočišnou stravu jsem omezila tak na devadesát procent ze zdravotních důvodů a stále jsem hledala jak najít důvod etický, proč maso nejíst a jak ho přestat jíst úplně.
Je mi čtyřicet šest let a byla jsem vychovaná jako masožravec. Jíst maso mi přišlo naprosto  normální jako si utrhnout jablko. Nic divného.
Jako výživář jsem se učila, že živočišná bílkovina je nepostradatelná.
Jezte maso, bez něho budete nemocní.
Stačilo jen sedm měsíců.
Krátká doba a já  zjistila, že to není pravda.
Bílkoviny jsou v hojném zastoupení a v dostatečné kvalitě i  v rostlinné říši.
Zvyk, tradice, stereotypní návyky, reklama, masný průmysl to všechno a možná i mnohem víc nás drží v zajetí nevědomosti.
Film „Pozemšťané“ mi konečně otevřel oči.
Po shlédnutí drastických záběrů tohoto filmu si maso do úst  rozhodně nedám.
Nedám si ho ani z biochovu.
Pokud bych tak udělala byla bych lhostejná k tomu  co se ve světě se zvířaty děje za zavřenými dveřmi.
„Co oči nevidí to srdce nebolí“.
Já už viděla a vím, že se na to podívám ještě několikrát, abych věděla, že tohle nechci.
Každý si musí najít svoji cestu, ta moje je jen s vyváženou rostlinnou stravou.
Nemohu soudit druhé v jejich životní cestě. Každý máme možnost volby.
Chci žít.
Nechci zhuntované tělo a nemoci.
Jsem ve věku, kdy ze všech stran začínám slyšet o zdravotních problémech svých přátel a kamarádů.
Moc dobře vím, že zachránit svět nemůžu. Co ale  můžu je – změnit sama sebe a svým přístupem ukázat okolí možnou cestu.
Kdo bude chtít ten se přidá, kdo ne ten se nepřidá.
 
Ať vám chutná život!

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account