98

Nikdy mne tady ty ženské nepřestanou fascinovat. V noci Helen, která  jedním okem, rukou a uchem testovala nové žehličky Philips s testerkama v Pracovně ŽENY s.r.o. a druhým uchem se mou ladila podobu nových Vánočních novin, které jste pak všechny našly v emailové poště.
A pak rozhovor s Evou Vaškovou Čejkovou, se kterou jsem probírala pár nezbytností kolem projektu Together we can. A najednou přijde řeč na jednu konkrétní ženu, paní Naďu, kterou už mnohé znáte z videa Together we can. Paní Naďa u nás prodává „Nadino štístko“, ale já vím vlastně houby o tom, jak se u nás právě tahle žena vzala.
Ptám se a z Evy začne trochu neochotně a vlastně jak z chlupaté deky vylézat příběh, který mi, kráčejíc po Václavském náměstí na křest nové desky bratrů Ebenů, málem vyrazí dech.
O tom, jak se jí paní Naďa ozvala,  že už ŽENY s.r.o. moc dlouho sleduje a moc se jí to líbí. O tom, jak vyprávěla, v jak neveselé (dá-li se tomu tak vůbec říkat) situaci je její rodina, která se stará o onkologicky nemocného syna. O odchodu manžela ze zaměstnání, aby byl s malým někdo v nemocnici, když Naďa čekala druhé děťátko. O pádech téměř na hubu, obrovské beznaději a také naději, to když na konci tunelu vysvitlo světlo a naděje. O tom, jak spolu s paní Naďou dlouze seděly a vymýšlely, co by paní Naďa mohla dělat. Co jí baví, k čemu má vlohy, co jí jde skoro samo? A jejich dlouhá debata přinesla ovoce. Zručnost paní Nadi a velké zásoby bižuterie z dob, kdy Eva pracovala pro jednu jabloneckou bižuterní firmu. A tak paní Naďa, pod mentorským vedením Evy, vytvořila „Nadino Štístko“.
No jo…jenže příběh nekončí. Zatímco paní Naďa vytváří korálkové přívěsky, které se hodí na kabelku, na klíče či jen tak na pásek, Eva aktivně nabízela Nadino umění dál. U spřátelených firem, na networkingových akcích, v rámci spolupracujících organizací a institucí. A nebyla by to vlastně ani Eva, kdyby tak nějak mimochodem a téměř obratem nestrhla k nadšení další lidi. Paní Nadě přistávají objednávky na stole  a téměř nestačí vyrábět. A navíc jí Eva pomohla ještě s jedním snem – Naďa bude brzy vydávat autobiografickou knihu…
“Máš takových příběhů víc?,“ ptám se Evy nedočkavě, ale musím končit, v divadle se zhaslo a paní uvaděčka nervózně a významně zvoní na zvonek.  “No jo, to mám,” souhlasí trochu neochotně Eva.  Bože můj! Jaktože už to dávno všechno nevím?  
Jo. Koncert byl báječnej, mám ty kluky Ebenovic ráda, ale stejně celou dobu přemýšlím o něčem jiném a mám problém se soustředit.
Přemýšlím:
O ženách, které se na Evu kdysi obrátily a kterým už pomohla. 
O ženách, které se na Evu obracejí teď a Eva jim pomáhá najít cestu z bludného kruhu.
A taky o těch ženách, které se Evě teprve ozvou!
No a pak jsem taky přemýšlela o tom, kde na to ta Eva zatraceně bere tu energii, se kterou všechno zvládá.  A tak přemýšlím a klafu do klávesnice místo abych spala.
Kdo zná Evu, pochopí. Kdo ne – doporučuji ji zažít naživo. Nadšenou a rozdávající nadšení. Kdoví…třeba to budete příště právě vy, kdo napíše mail nebo zvedne telefon: „Halooo? Jsou tam ŽENY s.r.o.? Potřebovala bych pomoci…“ nebo „Haloo, ŽENY s.r.o.? Ráda bych vám poslala alespoň stokorunu a pomozte prosím dalším takovým, jako je paní Naďa….”.
Příběhy jsou a budou přibývat tady.  A snad vám je dokážeme podat tak, jak to opravdu je. 
 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account