66

V poslední době jsem měla štěstí a setkávala jsem se se samými skvělými lidmi. To ale bohužel neplatí
o středě 18.září 2013.
Moji nemocnou 87letou tetu v noci odvezla záchranka do nemocnice. Jelikož její dcera bydlí daleko,
tak mi ráno telefonovala, a poprosila, abych za tetou zajela, vyzvedla klíče od jejího bytu a dovezla
ji osobní věci, které si nestačila vzít a bude je v nemocnici potřebovat. To je samosebou – jedu.
Po složitém zaparkování celkem daleko od nemocnice (znáte to asi všechny z vašich měst) jsem
konečně našla interní oddělení, kde se teta měla nacházet. Na chodbě jsem narazila na pomocnou
sestru (odbarvená blondýnka jiné národnosti), a to co se na mě sesypalo z jejích úst, když jsem řekla koho hledám,
nebylo zrovna moc příjemné. Musela jsem si vyslechnout jak je teta šikanuje, na všechno si pořád stěžuje
i když oni pro ni dělají první, poslední. Chápavě jsem ji vyslechla, ba dokonce i politovala. Ale když mi
dost ostře řekla, ať si to někdo zkusí tam odpracovat alespoň 4 hodiny, tak jsem se neudržela a řekla jí,
že se starám 4 roky o manžela s demencí a tím pádem vím, o čem mluví. Pak už byla zticha.
Celý den jsem z toho měla špatnou náladu a pořád přemýšlela o tom, jestli se chová správně. Je to přece
povolání, při kterém se počítá i s takovými pacienty. Jaký na to máme, milé ženy, názor vy?
 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account