Knihu “Neplakala jsem, když táta zemřel” napsala jako autentický román
iris Galey, kterou její otec 4 roky sexuálně zneužíval.
Poté otec zemřel a Iris se vrátila do Basileje, kde dokončila střední školu.
Vdala se. Věnovala se gymnastice, učila tanec a anglický jazyk.
Vdala se po druhé. Byla matkou dvou dcer.
Emigrovala na Nový Zéland a ve věku 62 let se vrátila zpět do Basileje.
Tolik slov o autorce biografie.
Poté otec zemřel a Iris se vrátila do Basileje, kde dokončila střední školu.
Vdala se. Věnovala se gymnastice, učila tanec a anglický jazyk.
Vdala se po druhé. Byla matkou dvou dcer.
Emigrovala na Nový Zéland a ve věku 62 let se vrátila zpět do Basileje.
Tolik slov o autorce biografie.
Vdala se po druhé. Byla matkou dvou dcer.
Emigrovala na Nový Zéland a ve věku 62 let se vrátila zpět do Basileje.
Tolik slov o autorce biografie.
Tolik slov o autorce biografie.
nyní pár slov ke knize Neplakals jsem, když táta zemřel..
Autorka s nevídanou otevřeností nastolila tabuizovaný problém incestu.
Oliviina cesta k vlastní identitě je autentickým zážitkem Iris Galeyové,
která se na základě dokumentárního filmu o incestu rozhodla skončit
s mlčením a odhalit tragédii svého života.
Knihu vydalo v roce 1993 nakladatelství Ikar jako biografii.
Jde o dost drsné čtení.
Hudleka
Oliviina cesta k vlastní identitě je autentickým zážitkem Iris Galeyové,
která se na základě dokumentárního filmu o incestu rozhodla skončit
s mlčením a odhalit tragédii svého života.
Knihu vydalo v roce 1993 nakladatelství Ikar jako biografii.
Jde o dost drsné čtení.
Hudleka
s mlčením a odhalit tragédii svého života.
Knihu vydalo v roce 1993 nakladatelství Ikar jako biografii.
Jde o dost drsné čtení.
Hudleka
Jde o dost drsné čtení.
Hudleka
