78

      Už víte, jaký je právě teď tajný sen všech žen..?  😉 😉 😉

              [*]    [*]    [*]

   ČÁST DRUHÁ  (a tady je ČÁST PRVNÍ)

 
     A já, než se dostanu k onomu samotnému přiznání…. zmíním  kapitolu :
DÁRKY, ÚKLID, PEČENÍ A DALŠÍ PŘÍPRAVY A NEPLÁNOVANÉ  POHROMY….
 
     Začíná to u nás už Mikulášem, kdy si navzájem dáváme aspoň maličkosti i všichni dospělí a to já se “vyřádím” nejvíc … Jako příklad mi k tomuto krásně poslouží má mladší sestra…. 
     Loni měla nějaké zdravotní problémy, dostala od pana primáře doporučení k dietě, pohybu a “proplachování”… takže, od Mikuláše měla u nás za oknem:
          MRKEV, ŠVIHADLO  A LÁHEV PLZEŇSKÉHO PIVKA  😀 😀 😀  
     Její komentář k tomuto byl převídaltelný….
     “Noooo, příště ti zas něco řeknu….!!”
    Letos jsem ji tedy potěšila mnohem více …. sehnala jsem pro ni adventní čokoládový kalendář s obrázkem -fotkou polonahých   :-{} koloušků :-{}  …. mrkněte v galerii  [*]
 
     A to samé je i pod stromečkem…. loni ji udělala největší radost úplná blbinka – když si rozbalila svůj dárek, říkám jí – hledej šmudlo, ještě máš něco schovanýho přímo na stromečku  –  tak, jako všichni ostatní…
     Jen segra přijíždí až po svátcích, takže její překvápko je tam nejdýl….
     Byla to speciální prupiska ve tvaru injekční stříkačky s “odběrem krve” – červená náplň… a moje sestra – coby zdravotní sestra – se potom těšila i do práce  😀
     I  letos mám pro všechny opět  i něco “speciálního”  :-* [^] :-*
 
     Dárky pořizujeme průběžně už od prázdnin a v poslední době u nás vedou  hlavně dárky “zážitkové”… 
     Takže žádný “Š Š Š Š  OKY”….. už jsou i zabalené….  [^]
 
     Úklid je celoroční, ale fakt je, že ona předvánoční a stále omílaná zásadní otázka lidstva –
     Okna ….   MÝT   či    NEMÝT…..?!…
     Ještě vždycky je tedy  – pro ten “pocit”… narychlo pár dnů před “Ježíškem” přeleštím zevnitř… 
 
     S pečením začínáme už v listopadu – perníčky..! Polité čokoládou u nás letos vydržely přesně do 9. prosince.. cca půl sedmé hodiny  večerní – to dcera snědla poslední dva kousky..
     Vyřešeno..!
 
     V pátek jsem dělala moje speciální “ožralé kuličky” a “vyklepávala” vosí hnízda, aby měly čas “zaschnout”… a v sobotu jsem odjela za sestřenkou na naše tradiční společné pečení … 
     To si fakt užíváme. Sestřenka má – co by nejstarší vnučka – v opatrování ručně psaný
    [*]  Receptář naší babičky. [*]  …
           A tam jsou poklady……  
     Ale biskupský chlebíček, jak ho dělávala babička… jsme ještě nikdy “netrefily”… asi nám tam zapomněla připsat nějakou svou tajnou ingredienci….! A pro mě jsou asi nejvíc sádlová kolečka….. znáte?  
     Linecký peču sama až 24. prosince ráno – jednak kvůli té nezaměnitelné vánoční vůni a také kvůli těm mlsounům, co mám doma…!
Mají je totiž k “snídani”.. ano, čtete dobře – k snídani.. a to ještě teploučký, stažený z plechu přímo do hlubokých talířků – běžně užívaných na polévku.. a co zbyde, to pak odpoledne slepím….
     No.. co bych pro ta svoje zlatíčka neudělala 😀  , že? 
 
     V sobotu večer jsem po příjezdu domů ještě trošku “čarovala”…….. bylo svaté Lucie, takže kouzlo na   :-* ochranu příbytku :-*  na celý příští rok prostě “musí být”…..!
/ bílá svíčka posypaná moukou, zapálená za oknem a vedle ní sklenička mléka – jednoduché..  [*]
 
     A když jsme si na netu přečetli, že letos budou Vánoce opět bez sněhu, o nedělním odpoledním programu bylo rozhodnuto – cesta za sněhem, dokud ho ještě troška je…. procházka v podhůří Jeseníků, kávička, stromeček, něco dobrýho na zub… za okny sníh….. idylka….. odjížděli jsme domů až za tmy a bylo nám na dušičce krááásně….  :-{}
 
     Pondělní odpoledne jsem věnovala návštěvě “mé paní učitelky”… z první a druhé třídy….. ta se letos dožila .. podržte se..!!.. devadesáti šesti let…. 
     Učila už mého tátu i všechny tři tety – jeho sestry….
     Má neuvěřitelný přehled o všem, co se děje… čte bez brýlí a je úplně :-*  úžasná…. ano, úžasná… 
     Před třemi lety jsem jí donesla v květináči vánoční hvězdu….. paní učitelka si “nastudovala”, jak se o ni co nejlépe starat…. a dnes z ní má za okny keř!! 
     Néééé jako jááá… která každoročně nově koupenou hvězdu úpěnlivě prosí:  
     “Aspoň do Silvestra.. prosííím.. aspoň do Silvestra mi vydrž a neopadej..!”
     Návštěva u ní mě vždycky dokonale zklidní a připomene mi…. jak je vše kolem nás tak rychle pomíjivé….   [*] :-* [*]
 
     A co mě ještě čeká… nebo.. co chci ještě “stihnout”..?  
     Tak jako každý rok – 23. prosince navštívit ty MOJE nejdůležitější človíčky
a pořádně se s nimi    :-{} “postíííískat” :-{}   ….
      A taky nasát vánoční atmosféru procházkou po olomouckém náměstí [*] [^] [*] – už žádný obchody, žádný nákupy….
     Jen pečený kaštany a vůně svařáku  /řídím   😉   /… 
     Dát na hroby vánoční svícny a chvilku “pohovořit” ……..s babičkou :-{}………. s tátou. :-{} … 
     Udělat zase kýbl bramborovýho salátu, který bude minimálně tak [*] luxusní [*] , jako loni…. !
     A ráno na Štědrý den si zase dojít pro Betlémské světlo… jen.. bych potřebovala, aby to dopadlo líp, než minulý Vánoce….. 
       [*] [*] [*]
 
     To jsme si totiž taky takhle procházkou vyšli ke skautíkům pro světýlko……. Já jsem děkovala, přála, loučila se…. ale za dvě minuty mě měli zase zpět, protože mi zhaslo.. ano, potkali jsme známý a během objímání jsem svíčku tak nějak neuhlídala… takže jsem si dala další kolo rozsvěcení….  🙂 🙂 🙂
     Celou cestu zpátky jsem pak  byla úúplně nejopatrnější, abych světýlko uchovala a protože jsem slíbila mamince, že se za ní stavíme, aby si také mohla “odpálit”… zvoníme jí u dveří… k mému údivu mi přichází otevřít syn – prý nikdo nebyl doma, tak skočil za babičkou… 
     Vcházím do dveří a …..
                                                   B U M !!!
                                                                        Maminka má zvednutý koberec přes práh tak, aby jí dovnitř “netáhlo”… hmmm… ….zakopla jsem a “natáhla” jsem se málem já…. stěží jsem vybalancovala rovnováhu… samozřejmě k pobavení 😀 😀 😀  mých dvou škodolibých ratolestí…   
     Se sebevědomým úsměvem po nich loupnu očima.. očima… oči…. mi ………….. zůstanou viset na lucerničce…. a tam…
               N I C   !!!!   T M A…..  :;( :;( :;(
     Světýlko zhaslo….
   — Moje dcera má k tomuto ještě dodatek a předvádí mě v naprosto dokonalé pantomimě… prý jsem letěla přes celou chodbu a zastavila se až u klece s papouškem… nevěřícně jsem zírala na lucerničku a třepala s ní oběma rukama… jako bych chtěla to světýlko “vykřesat” zpátky.. —
     Potomci se řežou smíchy… bezradně se otáčím 🙁   na Petra, který – aniž bych se ho na cokoli tázala okamžitě mě usadí a rezolutně odpovídá:
                       “NE!  No na to rovnou zapomeň..!
        Já už  znovu NIKAM nejdu..!!”  
      Maminka rozpačitě stojí se svíčkou, kterou si donesla na “připálení”.. hmmm… 
      🙂 🙂   “Tak prd..!”   🙂 Uvádím ji do reality… 
     Syn pohotově vytahuje z kapsy zapalovač a říká mi: 
     “Otoč se, zavři na chvilku oči..” 
     Je mi jasný, co má za lubem.. ale otáčím se.. zavírám oči… po chvilce [*] světýlko [*] svítí, maminka si připaluje taky a syn jen cynicky komentuje:
      “Si myslíte, že jim to nikdy nezhaslo nebo co..?”  
      Hmmm…Vyřešeno….! Ale letos.. letos bych fakt chtěla to “opravdový…” světýlko…. [*] :-* [*]
   
 
……….. A pokud se něco “zvrtne” nebo bude  jinak, než si “přeju”…. i to se “dá přežít”… člověk musí být flexibilní a my ženský “zvocelený” – přece už dávno víme, že vydržíme víc, než člověk  😀 😀 😀
               [*]
                    [*]
                         [*]  
 
…… Přesto všecko tajně doufám a věřím, že já  už mám  “vybráno” …!
     Těsně před adventem, kdy nám  v baráku “prdnul” odpad…  měli jsme během deseti minut rozkopanou koupelnu a bordel všude jak v tanku…. 
     A taky jsem to přežila…. večerní úklid se pak odehrával duchu   😉 “Viktora čističe” 😉 .. kdy jsem zprvu bezradně stála uprostřed koupelny, která byla celá pokrytá prachem.. obklady, zrcadla – mám celou zrcadlovou jednu stěnu… tak tohle nevyleštím.. říkala jsem si.. a pak mi pohled sklouznul na sprchu a bylo rozhodnuto – pustila jsem vodu na plný pecky a jen jsem se    po-ma-lu    otáčela v kruhu a kropila všecko od stropu až po podlahu… třikrát za sebou… mezi tím jsem to průběžně vytírala… .
     Do půlnoci jsem to zvládla  😉 😉 😉
     A za týden ……mi pak do věčných lovišť odešla “další” automatická pračka….  3:(
 
     Potom mé nervy taky krásně prověřila  ještě železná sobota – to jsme měli  v plánu si “polenošit” a spát až do oběda… 
     O půl osmé mi zvoní mobil – Anežka – prosím tě.. potřebuju, abys nás s Josífkem zavezla na pohotovost /20km/.. celou noc kašlal, má horečku a Pepa je v práci… 
      Ano… pořídili si na “starý kolena”  – po dvou, dnes už dospělých dcerách, malýho mazánka…..
      A já – jelikož jsem ten nejspolehlivější a vždy střízlivý “taxikář”…. ač nerada.. lezu z postele… za chvilku jsem u vás.. ujišťuju ji….
      Mlasknu  pusou Petrovi do ucha :-{} … ten mě chytá za nohu a přemlouvá… nikam ode mě nechoooď..! 
     Neeeechce se mi ani trošičku..  slibuju, že se vrátím, co nejdřív to půjde… letím si vyčistit zuby, natahuju legíny, svetr, blahořečím BB krému… a už odemykám garáž….
      Za chvilku vyzvedávám maroda i s jeho maminkou .. sem tam na něj během cesty mrknu do zrcátka.. má nudli u nosu, leský očička.. a moje mrkání  – snaží se mi oplatit unaveným úsměvem… Parkuju.. Josífek vystupuje, natahuje ke mně ručičky.. 
     ” Teto……Tetoo!!”… Beru ho do náruče.. opírá si tvářičku o mou…těžce dýchá, otírá si sopel a pak mě vděčně pohladí..
     Ano, přesně tou usoplenou ručičkou.. snad to sakra taky nechytnu.. napadá mě jako první… pohladím ho po hlavičce a nesu ho až do ordinace.. pan doktor je nejprve zmaten..
     Kdo je “HŮ”  ..??   🙂 🙂 🙂
        – a  do role “maminky” pasuje mě – tak toto mě  “probere”  už definitivně !! 
     Josífek fasuje kapky, antibiotika a frčíme domů… Když ho pomáhám Anežce ještě v chodbě vysvlíct… zvoní mi mobil…
 
     K mému údivu – syn…. “Mamíííí.. potřebuju……… abys pro mě dnes přijela do Olomouce… dvě hodiny jsem čekal na odtahovku, nejede mi auto..”….
     Začnu zmatkovat – jako první mě napadne, že se naboural.. uklidním se, když zjistím, že prý jen nějaká závada na elektronice..    
     Mnooooooooooooo začíná se mi ta “klidná” železná sobota poněkud komplikovat… 
     Ještě, že já “mám nervy ze železa”…!  😀 😉 😀
      Odpoledne jdu totiž s dcerou na doučování z fyziky.. ke kamarádce – její syn naštěstí na “toto téma” studuje vysokou školu…. a příklady z fyziky není “konycek” ani jedné z nás…
      “A v kolik? Odpoledne máme to doučování..”.. ptám se ho… No.. musím si ještě zařídit pár věcí, tak  stačí, když vyjedeš tak kolem šesté, abys tady tak před osmou byla… 
     Fffftipálek…. Vyjíždím před sedmou a na určeném místě jsem ve třičtvrtě na osum… 
     Zrentgenuju ho nejprve pohledem, pak ho “ošahám”, abych se ujistila, že je celej…
     “Mamííí…. potřebuju si koupit ještě novou zimní bundu…. zajedeme  do Šantovky a pomůžeš mi ji vybrat, ju?”….. Náááštěstí jsme v šestém obchodě uspěli… ale jen díky tomu, že bunda, která se mi líbila – ale on ji nechtěl kvůli “té blbé” kapuci – ji měla odepínací… Málem ji pak nechal prodavačce u pokladny – prý  –  pchee…stejně ji nebudu nosit…!
     Po té se musel – jako každý  “správný” chlap “uklidnit” po nááročném  a pro něj naprosto vyčerpávajícím nákupu v  kavárně….   [:] kafíčko, cigárko… já jsem si dala báječné tiramisu .. a sobota byla. skoro fuč….. domů jsme dorazili kolem půl jedenácté…..
     Mnooo.. sice jsem si první adventní sobotu takto vůbec neplánovala.. ale … taky jsme to všichni zvládli…..  
 
     Takže— ať to teď u Vás vypadá jakkoliv… pokud zrovna nestíháte a jste v presu , tenzi anebo máte nervy na pochodu… KLÍÍÍÍÍÍÍD… a věřte mi…. všecko zvládnete…. všecko!!  [*] :-* [*]
 
               [*]   [*]   [*]
    Afra mi pod předchozí blog napsala:  
     “Ty jsi prostě kůň…..”… tak za prvé teda vůbec nevím, co tím “myslela”…  🙂 🙂 🙂
za druhé se jí na to budu muset optat..  / už se stalo 😉  
     A za třetí. i bez toho jsem vám chtěla napsat, ať jste na sebe hodné a nejste na Štědrý večer udřený jako koně a přidávám báječný vtip…   🙂 😉 🙂
     Je z pořadu Sešlost Luďka Nekudy –  tady je link – bavte se dobře……
     A třetí – závěrečná část mého “přiznání” už je na cestě za Vámi……   :-* [*] :-*
………. ten link je fakt tady 😀 😀  

        —     https://www.youtube.com/watch?v=AQ4BKBUGF_0   —

    Jo a víte, že přesně za týden  – už bude fuč Štědrý den….?  🙂
 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account