75

Nedělejte krávoviny /-voloviny-/, když na semaforech svítí červená… 🙂
[*] [*] [*] [*] [*]     
Taaak…..První  adventní víkend za námi…..   [*]   [*]   [*]   [*]   [*]  
[*] [*] [*] [*] [*]

   Vánoce před námi a za mnou je léto plné krásných zážitků a taky změn….. asi ta nejzásadnější a neviditelnější, která přišla až na úplném sklonku léta  je – ostříhala jsem si  po x  –  x- letech vlasy.. teda néé já.. ale kadeřnice Katka mi je ostříhala…

   Už jsem na ně prostě “nedošáhla”… musela jsem si je rozčesávat v předklonu a při jejich mytí jsem si připadala, že peru velké prádlo…. a sušení… hrůza… a hlavně toho času, který teď můžu využít úplně jinak…. 
   A když změna, tak ať teda “stojí za to” !!!  [*] [$] [*]
   A tak nějak… ruku v ruce s tímto přišlo…… řečeno slovy krále v pohádce…
                              “Jééééje.. to se mi nějak ulevilooo….”…. a to dokonce tak doslova, že se mi z hlavy “vypařil” i PIN kód  k platební kartě….. ano…. a to přímo na dovolené….. a zrovinka ve chvilce, kdy jsem uprostřed Istanbulu potřebovala vybrat “keš” …. čekal na mě taxík a měla jsem hooodně na spěch….. 
      ťuk ťuk ťuk ťuk ..   [^]  enter…. špatně…. sakryš…. spěchám spěchám….. tak znova….
      ťuk ťuk ťuk ťuk ..   [^]  enter ….. do prrrrrrdeleeee…… zase špatně!! Jak tooo??? Vždyť je to přece … 
 
      ťuk ťuk ťuk ťuk ..   [^]  enter…. KUUUUU….. rvááááááá….  
 
   V bankomatu to zahrkalo…. a kartu mi bez milosti  “sežral”….. chvilku nevěřícně zírám… pak se vracím  k taxíku, nasedám, křečovitě se usmívám…… 
   Fakt, pecka! A představa, že musím vyřizovat novou kartu – když stačilo, abych si nechala “zjevit” PIN v internetovém bankovnictví, kdybych tak – jak říkával tatínek “nekvaltovala”… mi totálně zkazí náladu……  3:(
 
   No co.. asi znamení, že ten pohádkový náramek, který jsem viděla za výlohou při včerejší noční procházce /obchod už byl zavřený/, má prostě zůstat tady a nestěhovat se se mnou na Moravu….  
   Jasnější znamení shůry už to být snad ani nemohlo… 
   Ano, ano… “ulakotila” jsem se na zlato a kameny drahé, teď se vracím do hotelu jak zpráskaný pes a musím s pravdou ven….. 
 
   Noo.. nemusím…. ale má nepřítomnost už byla odhalena – zatajila jsem, že jedu pryč……a taky je to na mně vidět, jak mám po náladě…. 
 
    A navíc se fakt cítím provinile / což si teda moc často nepřipouštím..!/…. 
   Hlavně proto, že se provalilo něco, co jsem chtěla “ututlat”… kulantně řečeno….
    Nééé, že si ten náramek koupím – o tom už bylo rozhodnuto, že jo….. ale že ho chci koupit dnes, hned, teď, prostě okamžitě…!!   [*] [^] [*]
 
   Anooo.. já vím, to mám za to, že jsem Petra neposlechlaaa… a chovám se jak malý děcko, který chce hračku za každou cenu.. a ještě jede do centra tajně a lže přitom, že půjde na masáž a pak bude odpočívat a počká na něj na pokoji, místo aby miláčka povzbuzovala / měl domluvený tenis – sázka ../…
 
   Joo, joo.. všecko mi to takto sečetl a podtrhnul účet za to, že si “dělám, co chcu”…. 
   A jak jsem si vůůůbec mohla “dovolit” –   aniž bych cokoliv řekla nebo jen nechala pitomej vzkaz – jet takhle navečer mimo hotel úplně sama, co kdyby se mi ještě k tomu všemu…
…”NĚCO” STALO…????  ……. Toto ho zjevně nasralo úplně nejvíc..!!
   Byli jsme přece domluveni, že na nákupy pojedeme pozítří spolu… to jsem to nemohla vydržet nebo cooo?! 
 
     Noo.. nemohla.. uvažuju  v duchu…..tedaaaa…. jasně, že  mohla.. ale.. co kdyby si ho koupila zatím nějaká jiná… úplně cizí baba….? 
 
     Slyšíš…?!? 
   Zvýší Petr hlas… je fakt vytočenej …. snažím se ho pohladit, abych zmírnila napětí…. ale nedá se jen tak “opít rohlíkem”…. protože!!! 
   Ještě s kázáním neskončil..!!
   Trošku ho podezřívám, že teď by mě nejraději   :-{}  seřezal :-{}    šlauchem od pumpičky na kolo……. a na “holou”..!!!   :-{}  jo joo..
Přesně  jako v “Postřižinách”..     😀   i za ty ostříhaný vlasy, který jsem si taky nenechala předem “schválit” ..!
   Jo.. jo.. jooo.. já vím… já víííím…kývu hlavou,…. klopím oči a dávám mu za pravdu…. / což teda taky moc často nedělám!! /
   Prostě jsem za každou cenu chtěla něco “zlomit přes koleno”…. 
   Chtěla jsem, aby bylo po “mým” – MOC jsem   [*]  “TO”   [*]  chtěla…. MOC….! 
 
   A je jedno, co si zrovna za ukazovací zájmeno doplníme…. 
   Může to být věc, ale u někoho [*] “TO”  [*] může být dokonce i živá bytost – člověk… kterého zrovna moc moc moc chce… jen pro sebe…. být mu na blízku …. 
   A tak se prostě jeden “ulakotí” a dělá pro “to” i psí kusy a věci naprosto nepochopitelné….
😉        😉
 
   Historie se opakuje…. 
   Několikrát jsem se o tom přesvědčila….. 
   Naposledy jsem měla dnes takový “flešbek” díky dceři… vlastně díky novému spolužákovi, který jim přibyl do třídy… 
   Ale… vezmeme to popořádku…
 
   Loni jednoho dne dcera přišla ze školy a říká mi: 
   “Podívej…”.. a do ruky mi strká zmuchlaný papírek… rozbalím ho…. a čtu:
 
            :-*  “Jsi krásná. Moc se mi líbíš. Jak se jmenuješ? Já jsem Patrik. Šla bys se mnou někdy ven? Odepiš co nejdřív! “….   :-*
 
   Usmívám se…. vzpomínám na svoje milostné dopisy, které jsem dostávala na základce…. např. ty s podpisem. 
        “Tvůj tajný ctitel”…. 
   Noo.. tajný nebyl ani trošičku, věděla jsem hnedle –  podle “škrabopisu”, že to byl Jirka z vedlejší třídy 😉 … 
 
   Jednou se dokonce podepsal jako “mstitel”… se mu trošííčku popletly písmenka …    😉
 
   Ale, ze   :-{}  ctitele-mstitel… to je hned 3:(  …. dočtete se o tom níže….
 
     “Kdo Ti to psal….? “.. okamžitě vyzvídám…..! 
     “Mami, já fakt nevím.. šla jsem po chodbě, najednou proti mně vyběhnul nějakej kluk,  vrazil mi ten papírek do ruky a byl pryč…!”….. 
 
   Za pár dnů se u dcery rozběhla pylová alergie a tak zůstala několik týdnů doma… 
   Blížil se konec školního roku….. pak prázdniny a začátek nového…. 
   Do třídy jim přibyl nový spolužák…. Ale ne proto, že by se odněkud přistěhoval.. ale prostě.. propadnul…..
   A postupným přehazováním zasedacího pořádku a přesazováním se stalo, že s ním dcera nakonec sedí  v předposlední lavici…. 
 
   Několik týdnů poslouchám, jak jí “propadlík” sundává nebo zvedá židli.. odhání od ní ostatní kluky, drží jí místo  v hudebce, kde si sedají na vyvýšená pódia tak nějak chaoticky a jak sami chtějí….
 
   Hmmm.. on je do mě asi zamilovanej.. prohlásila dcera už několikrát…. jen tak v žertu.. 😉  
      Minulý týden mi dcera říkala: 
        “Já nevím, proč propadnul… výpočty z chemie mi vysvětlí líp, než učitel….” 
   Navíc je to sportovec, reprezentuje školu… ukazovala mi jeho fotky na fb….. hezkej kluk, říkám, ale dcera se jen ušklíbne…….  
 
   Dnes přišla “jobovka”……
      “Sedni si…”… povídá mi dcera, když dorazila ze školy….
   Poslušně usedám a čekám, co z ní vypadne…. 
      “Představ si….. že Patrik je TEN Patrik!”  
      “Jak jako….?”… nechápu…
      ” No TEN Patrik, co mi loni dal to psaníčko…” 
   Pořád mi to nějak nedochází….. nebo spíš hlava… mozek odmítá pochopit… vzít na vědomí…. 
      “To nemyslíš vážně.”…. hlesnu vyděšeně…. 
   Hlava mi to nebere.
      “….nechceš mi snad říct, že  ten kluk…. propadnul… kvůli tomu, aby …”…
    Furt tomu odmítám uvěřit….. 
      “Jo mami.. fakt….. dnes se mi k tomu přiznal…. úplně zčervenal, když jsem na něho uhodila…”… 
 
   “Ježišmarjááá…. tak buď na něho aspoň …… trochu ……hodnáááá… …. když je to……. takovej ……. takoveeej……….blbec… !”
   Vypadne ze mě naprostý nesmysl…..
 
      “Mamiii.. teď si ze mě, doufám, děláš srandu.. nemyslíš to vážně, že ne….?” 
      “Já přece nejsem zodpovědná za jeho blbý rozhodnutí…”
      “A navíc…. vůbec se mi nelíbí….”.. 
      “Joo.. jasně… jo… máš pravdu..”… blekotám… a hlavou se mi honí… být to moje děcko… tak ho přizabiju….. to ne… ne.. nene!!
   Vidím to z pozice “matky”…. jeho matky…..která o tom pravděpodobně nemá ani tucha!
 
           Nooo… tak to ani v televizi nevymyslí…… co se u nás děje…. 
   ……okamžitě mi naskočí replika z trilogie “Slunce, seno…..”…. 
—   —   —   —   —   —
 
     Lásku si nelze vynutit, vydupat.. a už vůbec ne “ohlídat”….. 
 
     Je nesmysl  dělat nesmyslná gesta….. 
 
     Jenže.. tohle je ještě…. “malej” kluk…. ale co udělá.. až bude jednou velkým “klukem”? …
   —   —   —   —   —   —
 
        Až mě zamrazí….. když si vzpomenu…..  na jednoho hodně  “velkýho kluka”….. který chtěl tak mocmocmoc  být se mnou…… že …… jsem skončila až u soudu….. 
   Tenkrát si taky nenechal vysvětlit… že ani “nikdy”.. ani na svatýho Dyndy…. 
   Tak na mě ušil boudičku….. 
   A mně přišlo předvolání k soudu…. tehdy jsem ho vyhledala….. sešla se s ním.. a žádala po něm vysvětlení…. řekl mi…. že chce se mnou být za každou cenu…. třeba jen na chviličku… i kdyby to mělo být jen pár minut u blbýho soudu, ale hlavně …. že mi bude na blízku….!
   Tenkrát jsem si ty jeho kecy dokonce na radu advokáta  tajně nahrála….. 
   A ty byly  natolik kreténský a zvrácený….. že jsem nahrávku nakonec jako důkaz nepoužila…… 
   Bylo to až vrcholně trapný….
   A i další věci, který potom dělal….. a který se potom přehouply do hrozných naschválů…
      …Např. posprejovaná okna . .. a další “lahůdky”…
   A ….. až se ze ctitele stal ukrutný mstitel…..! Jak říkám.. trapný…
—   —   —   —   —   —
        Ano…. asi tak nějak přibližně jako já, když jsem za “každou cenu” a hlavně okamžitě a hned….. musela mít ten náramek, který byl přece tak krááásný……
        Jako “Z pohádek Tisíce a jedné noci”…. 😉 .. a jak jsem dopadla, už víte….. 
 
   A jaké je ponaučení…..?
                 Co myslíte vy? 😉
 
p.s.      Pro mě rozhodně toto:  
            Nedělej krávoviny  /-voloviny- popř. 3,14../, když na semaforech svítí červená
  😀 😉 🙂 😉 😀      😀  😉  🙂  😉  😀       😀  😉  🙂  😉  😀 
. . . 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account