54

Osobní příběh poslednich dnů….
Jako každé ráno jsem se i v neděli po ranní kávě vypravila na svoji pravidelnou deseti kilometrovou procházku. S cílem udělat něco pro své zdraví. Den byl plný sluníčka, ikdyž  ve vzduchu už byl cítit podzim. Když už jsem měla za sebou celou  tůru a od domu jsem byla sotva pár metrů, objevil se ON. Usmívající se hezoun, věk kolem 40 let, s perfektně vypracovanou postavou a i přesto, že stál ve skupince lidí a neznal mě, vykouzlil úsměv a pronesl ke mě pár slov. Polichocena, že mě v parku zdraví takový krásný muž jsem pokračovala v chůzi dál. Za chvíli mě doběhl, aby se mě zeptal, jak se mám a jestli nechci zajít na pivo. Nikam jsem nespěchala, a protože za mnou krásní muži neběhají každý den, přikývla jsem. Sedli jsme se na pivo hned v parku, kde je hezká venkovní restaurace a povídali si. Karel, tak se hezoun představil, povídal o sobě, co dělá a čemu se věnuje. Jak má rád sport, a jak je důležité dělat něco pro tělo. Po chvíli povídání začal řeč směrovat hlavně na to, jak je důležité, aby ženy pro sebe něco dělaly a vypadaly dobře. Mohla bych skončit pointou, že se z hezouna vyklubal “obchodník”, který si v parku vytipovával svoje “oběti”, kterým následně nabízel své služby individuálního kondičního tréninku a už si mě psal do diáře, který den s ním půjdu za 300,- Kč na hodinu do parku běhat. Když jsem mu řekla, že neběhám, protože mě po kilometru pichá v koleně, dostala jsem otázku, zda je to jediné píchání, které ve svém životě absolvuji a nezapomněl mě přitom demostrativně poplácet po zadku, z čehož mi uvízlo i pivo v krku.
Má odpověď, že neběhám, ho však neuspokojila a ihned tady byla nová nabídka alespoň na cvičení za třista Kč. Potom co jsem odmítla i tuto variantu, neboť sportuji už od dětství, a nemyslím, že bych po 15 letech závodní kariéry potřebovala rady o sportu za peníze, mi už neměl co nabídnout. Dotazy na píchání jiného druhu než kolene jsem rázně odmítla, tak nezbylo než se posunout k jinému tématu, protože ve sklenici zůstávala ještě polovina piva. Řeč přišla tedy na mě, co dělám a čemu se věnuji. Když jsem řekla, že vzdělávám lidi na finanční gramotnost, jaká to změna v profilu pana krasavce. Už z něj nebyl profesionální trenér na individuální lekce, ale finanční a hypotéční specialista, který radí lidem jak získat peníze na cokoliv a se vším kolem peněz  jim rád pomůže a poradí. Největší úspěch však má při získávání peněz pro ty, kdo se potřebují dostat z dluhů, hlavně když mu za to ale dobře zaplatí. Jestli jsem byla dosud zpocená jenom na zádech, po těchto slovem mi vyskočil pot i na rukách a čele. Jaká to hříčka osudu. Já veškeré své úsilí směřuji k tomu, abych lidi před takovými poradci ochránila, vzdělávám je, varuji, radím jak nenaletět, a v parku si mě vytipuje hezoun, který lidem dluhy prohlubuje a ještě se tím živí.
Jako správně hladový obchodník po penězích vycítil u mě potenciál dostatečného počtu nešťastníků a nabídka na spolupráci na sebe nedala dlouho čekat. Nabídka zněla: “Budeš mi dohazovat klienty v nouzi, já jim poradím, pomůžu sehnat peníze, mám kontakty v bance,  a oni mi dají, co chci, za vyřízení pak ty lidi skásnem o pár tisíc navíc a odměnu si rozdělíme. Nikdo z nás nebude škodný.” Oněměla jsem hrůzou. Říká se: “zážitek nemusí být dobrý, hlavně že je silný.” Setkání s Karlem bylo pro mě opravdu silným zážitkem a přesto, že jsem běhat nezačala, dostalo se mi po tomto setkání silného impulzu, jak urgentní je zrychlit tempo, v tom co dělám a přinést lidem kvalitní finanční vzdělání.
Stalo se vám něco podobného? Jakou hříčku sehrál osud s vámi? Inspirovalo vás to v životě něco změnit nebo udělat?
 
Ponaučení z příběhu: Jednou jste nahoře a jednou dole! 🙂

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account