103

Sheryl Sandbergová: Lean In

Nemám děti. Opatruju pouze sama sebe. A stejně pořád nestíhám. Zajímá mě, jak to stíhají jiní. Jak zvládnete řídit firmu, domácnost, vydělat za rok půl miliardy dolarů, přednášet na konferencích, být pohledná, štíhlá, s dokonale upraveným nehty a ještě přitom všem napsat knihu. A tak jsem včera, tento rok už podruhé, sáhla po knize Sheryl Sandbergové Lean In. Jedna z nejúpěšnějších manažerek planety a první žena Facebooku vydala letos na jaře knihu o tom, že žena a kariéra jdou dohromady, ale … a jak na to. Pokud jste ji ještě nečetla – směle do toho. Pokud ano – jsem zvědavá na vaše názory v diskuzi.  

Ačkoliv Lean In je plná tvrdých dat i odborně podložených názorů, není v ní vlastně nic, co by člověk zajímající se alespoň trochu o problematiku slaďování a kariéry obecně nevěděl nebo už někdy někde nezaslechl. Rozdíl je v podání, totiž: když vám tytéž informace řekne kamarádka – manažerka z Horní Dolní, pustíte je jedním uchem tam, druhý ven. Když je sepíše Sandbergová, provozní ředitelka Facebooku a jedna z nejúspěšnějších žen planety a navíc k tomu přidá osobní příběh a fungující americký marketing, z knihy je rázem bestseller, kteří víří vody.

Slaďování je velké téma všude na světě a pohledy na něj se razantně mění zhruba každých osm až deset let. Napsat v polovině devadesátých let do ženského časopisu, že mít kariéru a dítě prostě nejde, dostala bych okamžitý vyhazov. Napsat v dnešní době příběh ženy, která úspěšně “slaďuje”, devadesát procent čtenářek znechuceně odloží časopis, protože mně (jí) zkrátka nebudou věřit. Jejich okolí je bohužel plné těch, které se snaží, nicméně opakovaně selhávají. Jenom už samy sobě a taky všem ostatním přestaly lhát, že práci i dětem lze dávat sto procent. Totéž ostatně udělala i Sandbergová, která sice vyzývá ke kombinaci profesní kariéry a mateřství, jedním dechem ale dodává i negativa: nevyspání, neustálé pochybnosti, velké výčitky, stesk po práci a dětech zároveň, problémy v partnerství, promeškané rodinné večeře a desítky jiných, o kterých se do vydání její knihy mluvilo víceméně šeptem. Přiznat, že slavného slaďování (a čtení o něm v ženských magazínech) máme občas až po krk, se do vydání Lean In prostě nenosilo. I přesto ale máme Sandbergové pořád co vyčítat: to se to slaďuje s platem půl miliardy dolarů ročně, psaly v internetových diskuzích po vydání knihy všechny, které ji vyděly nejspíš jen z vlaku. Kdyby ji totiž četly, musely by Sandbergové přiznat minimálně jedno: totiž že tato žena má talent na tvrdou dřinu.

Paradoxně Sandbergová píše v Lean In také o tom, že nedostatek žen na vysokých manažerských pozicích není jen důsledek společenského nastavení vycházejícího jednoznačně vstříc mužům, ale mimo jiné také důsledek ženského podkopávání si nohou. Jedna druhé prostě příliš nepřejeme, což – nemusíme chodit daleko – nahlédněte do jakékoliv diskuze k této knize. Je v ní i řada dalších věcí, které máme problém si přiznat. Sandbergová například tvrdí, že si samy brzdíme svou profesionální kariéru, abychom nenarušily svůj rodinný život. Činíme tak už v době, kdy ještě nemáme děti. Často dokonce už ve chvíli, kdy ještě ani nemáme partnera, s nímž bychom je počaly. A když pak dostaneme příležitost, neumíme ji chytit za pačesy: u jednacího stolu si sedáme tam, kde je nás nejméně vidět a pokud možno nás není slyšet, a to přesto, že pozice na naší vizitce signalizuje, že máme sedět přímove středu takového stolu. Není divu, že autorka výzývá, abychom “se sebou pohnuly”. A to nejen fyzicky.

Také v názorech. Což je zejména pro nás Češky, často hodnotící, lež bohužel neinformované, důležité sdělení. Sotva nám někdo přestane zapadat do škatulek, k nimž nás vychoval minulý režim, vykřikujeme cosi o tom, že “to není normální” a odsuzujeme: pracuje s malým dítětem – špatně, je s dítětem tři roky doma – špatně. Jsme mistryně v diskuzích o ostatních, ale když dojde na nás samotné, máme problém podělit se o názor, vysvětlit, proč jsme si zvolily, co jsme si zvolily a mluvit o tom, že každá volba má negativa, kvůli kterým občas nespíme, bulíme do polštáře, navštěvujeme psychology a kouče, nestíháme, prostě nejsme perfektní. Sandbergová nevidí svět černobíle a výzývá k tomu, abychom ho i my viděli barevně, jinými slovy respektovali rozhodutí druhých a snažili se vzít si z jejich zkušeností to nejlepší pro svůj vlastní příběh. Ostatně – je to jejich volba a my máme svoji. Kniha Lean In má pro Česky ale ještě minimálně jednu přidanou hodnotu: je to motivace, kterou my bohužel zatím příliš neumíme. Těžko říct, čím to je, že po přečtení Lean In máte chuť vstát od počítače a změnit svět a nemáte sebemenší problém uvěřit, že to jde, ať už s dítětem nebo bez něj.  Minimálně pro tohle stojí knížka Sheryl Sandbergové za přečtení, ať už si o informacích v ní uvedených myslíte cokoliv.
P.S. Děkuju Marcele. Za skvělou knihu a inspirativní diskuzi o ní. 🙂

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account