…jsi moc malá, neměla by jsi…
…jsi moc líná…
…nejsi připravená…
…prostě ti to zakazuji…
…prosím tě, vždyť na to nemáš…
…ne já tě nepustím, nebudu tě mít pod dozorem…
…prostě NE!…
…prosím přijeď…
…Moniko!….
…dovezeš mi peníze?…
…řekni ať mi něco pošle,jsem na dně…
…všechno za tebe platím…
…já nemám,platím za Filipa…
…Moniko,dej…
A tohle jsou slova, která spojují mě a mojí matku… Nic jsem nedokázala… Ale víte co? Dokázala! Postavila jsem se těmto slovům čelem,ale až po pádu na dno… A nikdo mi nenamluví, že to semnou myslela dobře… Nedala mi do života nic! Opravdu nic. Za to po mě chce peníze, pořád,pořád…Zní to ode mně jako od dcery, pro mnohé z vás nevděčně…Ale takhle mě vychovali tyto slova a přístup.
