Zrušení superhrubé mzdy se může zdát jako skvělý nápad, avšak já zde vidím i určitá negativa.
Jako první vidím ztrátu pro státní rozpočet. Daně jsou velkým příjmem pro státní rozpočet a vzhledem k současné situaci, kdy se vyplácí dotace na mzdy, podporují se firmy zasažené COVID a vládními opatřeními, zvýší se počet lidí, kteří budou potřebovat pomoc od státu např. z důvodu ztráty zaměstnání, to jen zvýší deficit státního rozpočtu. Tudíž stát potřebuje více peněz, zároveň se však vzdává svého příjmu v této době.
Dále se sníží i výběr daní za rok 2020. Firmy budou mít nižší tržby, tudíž zisk bude nižší či mohou nastat u řady podniků ztráty. To znamená nižší odvod daně z příjmu. Zároveň nižším prodejem určitých služeb či zboží dochází k poklesu výběru DPH a tak dale. Tudíž už tak státní rozpočet přijde o část příjmů oproti předchozím letem.
V případě snížení daní bude politicky problematické zvýšit daně zpátky znovuzavedením superhrubé mzdy v budoucnu či jiným způsobem. Když si lidé zvyknou na vyšší příjem, bude problematické jim ho znovu vzít a opatření nebude přijímáno veřejností pozitivně. Jak však jinak zaplatit COVID deficit? Stát nemá tolik možností, jak získat peníze.
Článkem bych chtěla přiblížit i odvrácenou stránku, kterou snížení superhrubé mzdy v současnosti, dle mého názoru, má. Sama jsem v této otázce rozpolcená, protože kdo by neuvítal zvýšení mzdy. Avšak jak se nám to v budoucnu vrátí? Někdo ty dluhy totiž bude muset v budoucnu zaplatit 🙁
