77

Naděje umírá poslední, říkám si.

Nikdy bych nevěřila, že někdy budu psát článek nebo blog pro veřejnost, neboť slohovým nadáním zrovna neoplývám, ale teď mi to připadá tak přirozené.

Každý den nahlížím na Facebook a říkám si kolik lidí se svěřuje ostatním se svými zážitky,  radostmi či obtížemi.

Je zvláštní, že je pro nás někdy lehčí pocity napsat, než abychom je vyslovili.

Před nedávnem jsem se blížila ke konci mé mateřské dovolené, pokud se tomu vůbec dá tak říkat  🙂 a těšila se, jak nastoupím zpátky do práce a můj život se zase vrátí do  stabilních kolejí.

Můj zaměstnavatel mi ale práci zrušil, a tak jsem zoufale začala hledat novou.

Mám se ubírat tam, kde jsem zvyklá nebo se vrhnout do víru risku a snažit se dělat to co mě skutečně baví? To byla otázka, která mě vrtala hlavou od ráno do večera a znervózňovala mě.

Nakonec jsem si zvolila jistotu a nastoupila do jedné firmy zabývající se výrobou baterií. Práce mě strašně nebavila. Když člověk ví, že se na nějakou práci nehodí, že se cítí jako robot a práce ho nenaplňuje, tak je na čase to změnit a přestat se trápit.

Pak nám přišlo oznámení o nepřijetí našeho dítěte do školky a bylo  přede mnou další rozhodnutí. Mám chodit do práce a veškerý svůj výdělek dát za  soukromou školku nebo se věnovat tomu co mám ráda a nepřestávat věřit svým snům?

Miluji kreativní práci, ráda vyrábím dekorace, aranžuji květy, zabývám se scrapbookem, ketlováním a dalšími výtvarnými pracemi a o své zkušenosti bych se chtěla dělit s lidmi na výtvarných kurzech.

Otevírám schránku a v ní je email z redakce, která mě oslovila a požádala o zpracování kreativního fotonávodu. Skáču do stropu radostí.

Vždy když už má člověk pocit, že nic nefunguje a že ho čeká zřejmě jen neúspěch se objeví signál, který nás utvrdí v tom, že jsme na správné cestě, jen musíme vytrvat a moc si přát, aby se věci změnily v náš prospěch a radost, kterou si  za všechnu píli a práci zasloužíme.

Ještě nemám vyhráno, stále hledám práci, ale věřím, že to brzy vyjde a že najdu uplatnění  a radost na kterou tak trpělivě čekám.

Díky naději, která umírá poslední, ale také díky rodině a opravdovým kamarádům, našim andělům, kteří nám pomáhají a podrží nás v těžkých chvilkách můžeme nadále snít.

 Díky vám!

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account