Na nápad vyrábět modlitbičky přišel údajně v roce 1864 Josef Erben při pohledu na ženy vracející se z nedělní bohoslužby a v ruce svírající modlitební knížku. Její tvar jej inspiroval ke zhotovení medového perníku s oříškovou náplní, na němž je plátek z vaječných bílků a dalších komponentů a navrchu uprostřed cukrové polevy je půlka mandle.
Perníkář Josef Erben poprvé modlitbičky nabízel na tradiční miletínské pouti v témže roce. Modlitbičky si rychle získaly oblibu, což dokládá i řada ocenění z různých výstav na přelomu 19. a 20. století. V roce 1913 jim byla udělena ochranná známka „Erbenovy miletínské modlitbičky“. Syn zakladatele, Josef Erben mladší výrobu dále rozšířil a procesně zdokonalil. V roce 1949 byla firma znárodněna a výroba byla přerušena (kromě občasné výroby tzv. Miletínek) V roce 1991 byla firma navrácena potomkům rodu Erbenů a transformovala se na firmu Erben, s. r. o..
Již od roku 1902 konkuruje Erbenovým modlitbičkám cukrovinka s názvem “Miletínské modlitbičky”, které začal vyrábět cukrář Josef Laušman. Vedly se právní spory o název a právnost receptury. Nakonec oba výrobci získali ochrannou známku. Firma měla stejný osud jako Erbenova, takže dnes můžeme několik kroků od Erbenovy prodejny zakoupit i modlitbičky firmy Laušman. Oba výrobky jsou velmi podobné.
Na Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavě pro Východní Čechy v Hradci Králové roku 1894 získaly miletínské modlitbičky zlatou medaili.
A jak taková modlitbička vzniká?
Základem je perníkové těsto, které nejprve šest týdnů zraje. Z něj jsou vykrajovány obdélníčky o rozměrech cca 7 x 5 cm. Na upečené perníčky přijde náplň z pražených vlašských a lískových ořechů a navrch plátek z vaječných bílků a skořice. Hotový výrobek se poleje cukrovou polevou a ozdobí půlkou mandle, která symbolizuje právě onen křížek na deskách modlitební knížky.
Tuto cukrovinku jsem prvně v životě ochutnala teprve loni, při jednom z našich výletů do podkrkonoší a musím uznat, že něco na těch modlitbičkách je 🙂
