126

Milé dámy, ženy a dívky…
Mám na srdci hořkost a znechucení… a potřebuji se svěřit.
Kdybyste tak tušily, jaká dokážou být někteří z nás čuňata… To co vidím, každý den, jak necháváme bordel, všude, kam se podíváme… Je neskutečné…
Dělám už nějaký ten pátek v obchodě s oblečením a non foodem – jako je např. domácí potřeby, věci pro domácí mazlíčky atd.
To, jaký člověk po sobě zanechá nepořádek, je hrozně k pláči. Ani nevím, proč to píši, prostě se musím vypsat, nemám komu jinému to říci. *smile*
Každý večer půl hodiny před zavíračkou uklízím krám, abych mohla v klidu zase ráno otevřít. To, co po celém krámě nacházím, je děs. To, že lidi kradou, mě ze začátku vyvádělo z míry, teď už to berou jako samozřejmost. Ale to, že lidi hodí mezi sladkosti kapesník, celý od krve, nebo že se dítko pozvrací na koberec a raději to rošlapou po celém krámě, než aby přišli a řekli “Stala se nehoda, omlouvám se, nemáte mokrý hadr, abych to mohla utřít?”… Ne prosím, nikdy se nic takového nestalo.
Že musíme čekat, než si slečna ve zkušební kabince šlehne, aby nás náhodou neohrozila injekční stříkačkou? Načapat týpka, co si v kabince dělá dobře? I to se stává… 😀
Zašlapané žvýkačky do koberce, to se stává stále a neustále. A jak dokážou být zlí… Drzí a sprostý.. Jsem přece jen prodavačka, tak do sebe můžu nechat přeci i kopnout ne?
Krásný večer,
Gugi
 
 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account