Od prvního budu x nebudu. Málokomu to ale vydrží do konce měsíce.
Každý z nás má před sebou nepopsanou knihu s 365 stránkami, které čekají na zaplnění.
Záleží jen na nás co tam napíšeme.
Hledejme cestu životem, ne důvody, proč to nejde.
Jde totiž naprosto všechno.
Všechna omezení si pod nohy klademe sami, k naší velké škodě.
Jediné co potřebujeme je zbavit se strachu, který je mřížemi našeho osobního vězení. Strachu, který svazuje naše sny a touhy. Strachu, díky, kterému se s jedincem dá dobře manipulovat.
Potřebujeme i trvalou změnu, která vede k vědomému životu.
Bez vědomého života nic fungovat nebude.
Pokud něco dělám, měla bych znát důvody, které mě k tomu vedou. Měla bych nést odpovědnost za své konání. Sama k sobě i k ostatním kolem.
Konzumní způsob života vítězí nad zdravým rozumem.
Věci jsou pro nás nad zdraví.
Žijeme bez lásky sami k sobě, bez lásky k druhým.
Věci, věci, věci mají přednost.
Žijeme nevědomě.
Ať nám chutná život!
Měli bychom vědět, že strava může být lékem, ale i jedem.
Stačí si vybrat.
Vědomě si vybrat jed nebo lék.
Pro naše předky strava byla lékem. Oni na rozdíl od nás žili v rovnováze s přírodou. V rovnováze sami se sebou. V rovnováze s ostatními.
Dnes si většina volí průmyslový jed a dokonce tím krmíme i své děti.
Jedem, který nám chutná.
Jsme to co jíme.
Jsme to jak myslíme a jsme to jak žijeme.
Přitom stačí tak málo.
Čistá mysl, talíř z přírody a každodenní pohyb.
Kašlete na předsevzetí!
Začněte s trvalou změnou!
Ať vám chutná život! :-*
