123

Ač je to pro nás těžko představitelné, ne všichni živočichové potřebují k dobrému čichu nos. Mezi plazy jsou v tomto ohledu mistry hadi, kteří sice mají nosní dírky, ale vzduch dokážou „ochutnat“. Jejich rozeklaný jazyk pracuje jako nesmírně citlivý orgán. Když je had aktivní, neustále své okolí tímto způsobem zkoumá. 

Kmitající jazyk přenáší vzorky pachu ke dvojici jamek Jacobsonova orgánu. Ten představuje dutinu vystlanou velmi citlivými chemoreceptory a neuvěřitelně rychle vyhodnocené informace jsou z něj předávány do mozku. Tato zrychlená a zdokonalená schopnost reakce na podněty okolí zřejmě zajistila hadům velkou úspěšnost – koneckonců jsou tu již asi 112 milionů let a vyvinuli se do více než 3 400 současných druhů.

Někteří živočichové jsou ve svých čichových schopnostech velmi selektivní. Například sloni nejsou vyloženě skvělými „čichači“, úžasně vyvinutý však mají smysl pro hledání podzemní vody. Tu dokážou ucítit až na vzdálenost téměř dvaceti kilometrů a její polohu si pak perfektně pamatují. Z této jejich schopnosti pak těží i další zvířata v jejich okolí.

Někteří motýlci mají tak skvěle vyvinutý senzor na samičí feromony na svých zpeřených tykadlech, že svoji družku dokážou vycítit ve vzdálenosti kolem deseti kilometrů! Přeborníkem je druh martináč měsíčitý, jehož čich se vyvinul tak, aby zachytil jediný pach – pohlavní feromon samiček – na vzdálenost 11 kilometrů. 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account