Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek (19. ledna 1877 Sobotka – 1. července 1952 Praha)

byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. 

Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905

a začal se věnovat literatuře.

Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností

byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn,

za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní.

Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet

s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen

báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt.

Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu

hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát

na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou,

nemoc ovšem překonal.

Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu,

o jeho protestu však vědělo málo lidí.

Roku 1946 byl jmenován národním umělcem.

Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově,

o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov.

Dnes je to 69 let, kdy nás Fráňa Šrámek opustil.

Hudlenka