121

Každý den námi lomcují emoce. Každý den přichází nové ráno, slunce vystupuje zpoza načervenalé oblohy a slibuje další krásný den…
Miluju rána, kdy všichni spí. Chvíle, kdy držím hrníček s kávou a pozoruji východ slunce. Tohle je na životě to nejkrásnější. Ty chvíle harmonie, klidu, míru a vnitřního štěstí. Jen sedět a pozorovat slunce, vnímat přicházející nový život, nový den, nový začátek.
 Rána jsem milovala odjakživa. Jsem schopná vstát ve 02.00 h, udělat vše potřebné s domácností, uvařit, ale potřebuji také hodinu klidu, kdy si můžu zacvičit jógu, zameditovat, dát si výbornou snídani. Čím více slunných dnů přibývá, tím více optimismu ve mně je, cítím se lépe, protože spousta světla dokáže zázraky. Dokáže pohladit po duši, dokáže zahnat chmurné myšlenky, dokáže do těla napumpovat spoustu energie. 
Dnešní ráno při pohledu na své spící děti, jejichž tvářičky ozařovalo vycházející slunce, mě zaplavil pocit nekonečné a nekončící lásky. Vděk, který prochází každou buňkou mého těla. Štěstí, že si tyhle dvě dušičky vybraly jako svou mámu zrovna mě. Miluji je a snad nikdy nepřestanu žasnout, jaký zázrak pro mě představují. Každý den se od vás dvou učím, každý den mě překvapujete svými činy, myšlenkami, svým vývojem. 
Děti jsou obrovský dar. Dokáží nám přeházet život vzhůru nohama, vnést nám do něj chaos a nepořádek, ale dokonale nás naučí jak milovat bezpodmínečně. Protože bezpodmínečná láska je ta jediná a opravdová. Lze ji zažít i s partnerem, ale pouze v případě, že najdete spřízněnou duši. Jakmile ta vstoupí do našeho života, způsobí nezvratitelné urovnání hodnot.
 Potkala jsem svou spřízněnou duši. Celým mým tělem prostupovala pouze láska a radost. Byla jsem štěstím bez sebe, že se HO můžu dotýkat, že HO můžu milovat. Mám ho u sebe, v sobě, zaryl se mi do srdce a především – je to kus mé duše. Stejně jako jsou má duše děti, které jsem nosila pod srdcem. Mám v sobě tolik lásky, až občas cítím, že každým dnem vybouchnu a veškerá láska se vyvalí ven. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Moje vztahy byly jen o rozumu, o povrchních věcech. Nikdy jsem nezažila tolik intimity jako s partnerem, kterého považuji za více než osudového – je to duchovní partner. Je tam něco víc, co nelze vysvětlit, co se musí pouze prožít. Je to souznění, je to sdílení, je to pocit, že tvoříme jeden celek. 
A pouze s tímto partnerem chci prožít zbytek svého života. Je to jediný muž, kterého si dokáži představit před oltářem a kterému říkám své ANO. Vidím jeho a vidím sebe, cítím upřené pohledy do očí, které vidí neviditelné. Oči, které koukají až do úplného nitra, odkud nelze vytáhnout nic než čistou lásku. Chci s ním usínat a chci s ním zažívat nová rána. Chci držet oblíbený hrníček s kávou a cítit vůni svého partnera vedle sebe. Chci prociťovat takovou intimní a jedinečnou chvíli každé ráno až do konce svého života. Přijď ke mně… Překonej ten strach, odhoď veškeré skryté obavy a podej mi ruku. Já ji budu držet, dokud ty sám nenabereš tolik síly se sám pustit a odpoutat. Život utíká a nikdo nemůže říct, kolik takových nádherných, čistých, svěžích, láskyplných rán zažije každý z nás.
Proto začni žít… Není třeba se bát… Jsem tady pro tebe…
 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account