3. dubna 1873, se narodil neurolog a psychiatr Jan Janský, který je považovaný za objevitele čtyř základních krevních skupin. K revolučnímu objevu se Janský dostal úplnou náhodou při studiu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve. Během výzkumu si všiml, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř skupin. Svůj objev Jánský zveřejnil v roce 1907. Dále se mu však nevěnoval a místo toho se soustřeďoval na výzkum mozkomíšního moku.
Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 v Praze, kde také později vystudoval lékařskou fakultu. Po jejím absolvování nastoupil jako asistent u profesora Kuffnera a pracoval jako lékař na psychiatrické klinice v Praze. Krátce po vypuknutí první světové války byl jmenován profesorem, ale dobrovolně šel na frontu, kde sloužil jako lékař. Po první světové válce zastával pozici přednosty neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze. Zemřel 8. září 1921 v Černošicích u Prahy na těžkou srdeční chorobu v necelých 50 letech.
Janský objevil čtyři základní krevní skupiny (dnes jsou označovány jako 0, A, B, AB), čímž umožnil provádět transfúze krve bez nebezpečí smrti pacienta srážením krve nevhodného dárce. Za stejný objev (a navíc ještě za odhalení Rh-faktoru) získal Rakušan Karl Landsteiner roku 1930 Nobelovu cenu za lékařství.
Janský, o jehož životě v roce 1953 natočil Martin Frič film Tajemství krve, byl velkým propagátorem dárcovství krve. Na jeho počest je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována medaile prof. MUDr. Jana Janského.
Nejasné prvenství
Přiřazení prvenství, co se týče objevu dělení lidské krve do krevních skupin, ovšem vyvolávalo a vyvolává rozporuplné názory. Vídeňský patolog K. Landsteiner (14.6.1868 – 26.6.1943) již v roce 1900 prohlásil, že „krevní sérum normálního člověka je často schopno shlukovat červené krvinky jiného zdravého jedince“. Ve snaze tento jev vysvětlit odebral krev sobě a 21 kolegům a zjišťoval reakci každého vzorku krvinek na každý vzorek krevního séra. Poté v roce 1901 prezentoval výsledek svých pokusů v práci „O projevech aglutinace normální lidské krve“, kde potvrdil existenci 3 krevních skupin. Za dva roky na jeho popud kolegové Decastello a Sturli objevili skupinu čtvrtou, nejvzácnější, v původních vzorcích chybějící. Autor Landsteiner za svůj objev obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu.
Ke stejným závěrům dospěl v roce 1907 Janský, který také prokázal existenci čtvrté krevní skupiny (v současné době označované jako AB) navíc však provedl správnou klasifikaci skupin. Zabýval se dlouho a soustavně studiem některých krevních vlastností u svých nemocných. O Landsteinerovi a jeho práci Janský nic nevěděl. Landsteiner ve své souborné práci z roku 1910 Janského ostatně také necitoval.
V roce 1910 Američan W. L. Moss dospěl ke stejným výsledkům, o Janského práci se však dozvěděl až po dokončení práce vlastní. Doplnil ji o toto sdělení s tím, že uznal Janského prioritu správné klasifikace. V Americe se tak stal Janský na čas skutečným objevitelem krevních skupin. V roce 1921 americká lékařská komise uznala jeho prvenství v objevu krevních skupin (Janský byl upřednostněn před rakouským lékařem K. Landsteinerem). Jeho systém byl obecně uznán a poměrně dlouhou dobu byl také jediným podkladem pro zajišťování bezpečných podmínek pro krevní transfuzi.

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account