Byl jednou jeden plesnivý byt v Budějcích. A tam žili dva (ne)spokojení lidé s přízemním psíkem. A nechtělo se jim už každý týden stříkat smradlavé savo po zdech, prát týdně všechno oblečení a posmrkávat tuny kapesníků, platit každý měsíc mrzutému domácímu s děravými trenkami. Poznali, že už jsou spolu natolik sžití, že si koupí chalupu. Tam stráví nejlepší roky života, založí rodinu a spokojeně zestárnou. Trh s nemovitostmi jim ale zasadil krutou ránu. Neboť ti dva lidé neměli úžasnou práci placenou zlatem, ani bohaté a vlivné rodinné příslušníky ani našetřené miliony. Měli jen gauč, ledničku a nabušenýho Peugeota. Proto s důvěrou vyhledali bankovního rádce, který je měl provést složitým systémem českého finančního trhu. Samozřejmě je provedl tak, aby úpis podepsali právě u té jeho mateřské instituce. Ale jak se ukázalo, bylo to skutečně jediné možné řešení. Zlaťáky tedy už měly přislíbené, ale co ta chalupa? Nemohli si dovolit nic luxusního, nového, rekonstruovaného nebo dalekého. Oko jim padlo na chaloupku v krásném kraji Borkovických blat. Chaloupka měla novou střechu a všecky trubky. Zahradu obehnanou zdí a hned vedle zela prázdnotou místní hospoda. Samozřetelně, že tam byl háček. Na chaloupku už si totiž její majitel půjčil zlaťáky, a tak se slzou v oku chaloupku opustili. A hledali dál.
Díky náhodě, osudu, horoskopu a postavení měsíce, kde se vzala, tu se vzala jiná chaloupka. Tentokrát na dohled od Slepičích hor. Byla malinká, s bílým štítem, hnědými vraty, skleníkem a ovocným sadem. Mysliveček se do ní zamiloval hned na první pohled. Jeho milá ale tak nadšená nebyla. Viděla všecky vady. Starou střechu, vlhké zdi, padající jističe, rezavou vodu. Ale pak se na ní přijeli podívat ještě jednou, milá si představila, jak tohle všecko opraví. Rozhlédla se po zahradě s maliním, rybízem a velkou třešní. Představila si v tom stařičkém skleníku okurky a bazalku. Na dvoře přízemního psíka s trochu větší ségrou a náhle ji osvítilo. A tak se stalo, že ti dva spokojení lidé podepsali stohy listin, dostaly tři velké železné klíče a opustili plesnivý byt. Ihned se pustili do práce. Kolem krbových kamen si vytvořili místo ke klidnému prožití svátků vánočních. Dojeli si pro druhého, tentokrát nadzemního psíka, seznámili se s milými sousedy. Dnes pěstují rajčata, staví posedy, chytají ryby, stříhají levandule, sbírají houby a mají se moc dobře. A za pětadvacet let se budou mít ještě líp!
0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account